Z různých aktuálních článků, anket a diskuzí jsem si udělala obrázek, že Češi třídí dobře a zálohování většinově nechtějí. Přesto mám pocit, že pokud svůj názor nebudeme hlasitěji dávat najevo, bude nám vnuceno nejen zálohování.
Právě jsem odeslala vyplněný dotazník, na nějž byl odkaz v článku časopisu PRO MĚSTA A OBCE. Dotazník vypracovalo Ministerstvo životního prostředí v rámci veřejné konzultace k plánu odpadového hospodářství ČR pro období 2025 - 2035. Je možné jej elektronicky vyplnit a zaslat do 31.8.2023.
Otázky se mi sice zdály příliš obecné a téma zálohování PET lahví jsem zcela postrádala, ale napsala jsem svůj komentář vždy do doplňujícího okénka. Je to sice kapka v moři, ale myslím, že čím více nás bude, tím lépe, protože má zkušenost je, že se lidé nezajímají a pak pozdě litují. I když pravdou je, že se stává, že se zajímají a stejně to dopadne jinak, než by si přáli. Za zvláštní pozornost stojí dotaz, zda byste byli pro tzv. PAYT systém, což je odvoz odpadu dle množství a váhy.
Ale nechci odbočovat. Na téma pro a proti zálohování se už popsali hromady argumentů, ráda bych vyjádřila svůj názor na okolnosti nejvíc bijící do očí.
Obce získávají ročně ze žlutých kontejnerů za plasty nemalé peníze. Zavedením zálohování se tyto prostředky přesunou ke správcům zálohového systému, který prosazují nadnárodní nápojové firmy.
Povinné zálohovaní by se mělo týkat jen některých obalů. Takže má význam něco vracet a něco ne?
Náklady na zavedení zálohovacího systému by v konečném důsledku pocítili zákazníci.
Zálohované lahve se musí odevzdávat neslisované, ale pak se s nimi stane stejně to, co s těmi z kontejneru. Nadrtí se a surovina znovu použije k výrobě. Znovu plnit se nesmí.
Černé skládky nezmizí. Část občanů jsou a zůstanou lhostejná čuňata.
Mně osobně se žádné velké množství vyhazovaných PETek netýká. Nejraději totiž piju kohoutkovou nebo pramenitou vodu s citronem, mátou, meduňkou.
Ale jako člověku, který nerad plýtvá a neschovává se pod pláštík ochrany přírody (jako ti, co na tom chtějí trhnout) jsem do dotazníku nejvíce doplnila, že nejdůležitější je osvěta, výchova a osobní přístup ke snaze o co nejméně odpadu a jeho znovuvyužití. Důležité jsou v neposlední řadě také počty, co to vše bude stát a jestli bude víc užitku než škody. Ale matematika zdá se být čím dál tím větší Popelkou.
Obsáhlejší a zajímavou argumentaci jsem nalezla ZDE, nebo také k PAYT systému ZDE.
Kdo máte chuť, napište na MŽP také své mínění Je to pár kliknutí.
