„Brčka, chceš brčka?“ oslovil týpek Matěje, když vycházel ze Smíšeného zboží, což byla tou dobou standardní prodejna, protože se sortiment všeho zboží zredukoval na cca 10% z časů před Velkou výzvou.
„Ty kráso!!! Ty máš brčka?!“ hvízdnul Matěj nadšeně.
„A neonový“, pochlubil se pyšně týpek a táhl Matěje do prvního průjezdu. Tam rozepl sako a vystavil zákazníkovým očím na odiv svůj mobilní sortiment brček, uchošťourů, elastických stahovacích dámských kalhotek, silonek a jiného žádaného sortimentu, který se dostal na ekologickou černou listinu.
Matěj si vybral pár věcí, chvíli s prodávajícím smlouval a pak, po vzájemné uspokojivé směně za několik balíčků pašovaných cigaret, mu zašeptal do ucha: „A naftový agregát bys nesehnal?“
„Ty vole, naftovej agregát! To je horký zboží!“
„Já vím, sykl kupec, ale nemůžu na něj nikde narazit a dobře platím!“
„A čím?“ zjišťoval týpek, protože hotovost byla už pár let zrušena.
„Mám bytelný podpultový zboží, normálně na pořadník, ale můžu ho sehnat rychle,“ naklonil se a znovu vexlákovi do ucha něco pošeptal.
„No to je bomba! Opravdu?“
„Opravdu a navíc jako bonus šlehačkové vdolečky a smažené brambůrky z Výzkumného ústavu historické nezdravé výživy.“
„Hele, poptám se,“ rozněžnil se týpek, kterého Matěj ve městě často potkával a úspěšně s ním měnil sortiment, který získal od jiných spřízněných duší. Často si říkal, jestli není nastrčený, ale vzhledem k tomu, že vrchnost také ráda provozovala směnný obchod, který sama zakazovala, riskoval to. Obchodoval s takovými lidmi, že kdyby ho chtěl Útvar mravného života zpovídat, leckomu by se to nelíbilo.
Za rohem nasedl na kolo, do košíku položil oficiální nákup - půl kila sušených cvrčků, kilo čerstvých pěkně macatých housenek, hlávku zelí, dvě kila rýže, úzkoprofilové mléko do vlastní skleněné lahve a v neprůhledném podpultovém pytlíku třicet deka tlačenky z černé farmy a láhev pálenky. Zvlášť z té tlačenky měl velkou radost. Nebylo to tak dlouho, kdy Útvar zdravé výživy odhalil zakázanou výrobu uzenin, a on přišel o dodavatele.
…
PS: … vím, že mi píšete: Jen si dělej srandu!!! Abych pravdu řekla, sama se už trochu bojím. Některé věci z mých dystopických sci-fi totiž dostávají reálné obrysy. To opravdu, ale opravdu nechci!
Mé dřívější blogy ze série sci-fi z blízké budoucnosti:
... vytápějte na teplotu červeného vína!Návštěva rychlého občerstvení v roce 2028Silvestr v klubu U Mařenky 2020
