... že potřebujeme, aby nám i ty nejjednodušší věci byly vysvětlovány i v dospělosti polopatě jak v mateřské školce?
Ráda se dívám v televizi na pořad POLOPATĚ. Je jeden z mála, který na ČT ještě sleduji, protože je v něm plno zajímavých návodů pro domácnost, dům, dílnu, zahradu …
V posledním díle jsem otevřela pusu dokořán, když moderátorka vykládala o pěstování zeleniny a upozorňovala diváky, že když se zelenina, třeba mrkev, sklízí, je lepší ji tahat ze záhonu až když je sucho, protože když je mokro, je kořenová zelenina zašpiněná od bláta a je nutno ji více omývat.
Protože se stále častěji setkávám s podobnými návody, které považuji za samozřejmé od malička, říkám si, že se něco kolem asi děje, když se nápovědy na věci naprosto triviální a známé stávají obsahem mnoha vystoupení.
Před časem jsem se účastnila konference, kde se představovaly různé komunitní projekty a jeden mladík z jisté městské části zažraně líčil úspěch projektu, který spočíval v tom, že se lidé sešli a povídali si o tom, co by chtěli ve městě vybudovat a změnit. Je fajn, když se ve virtuálních časech lidé sejdou a něco společně naplánují, ovšem prezentace projektu nespočívala ani tak v tom, co se vymyslelo a jaké z toho plynou výstupy, ale hlavní část přednášky spočívala ve vyprávění jak je důležité: … zvolit správnou velikost místnosti, zajistit, aby v ní bylo teplo, aby byly v dosahu záchody, aby v té místnosti byly stoly a židle a aby se tam dalo větrat … dále jednotlivě vyjmenoval pomůcky od flipchartu po fixy … chybělo snad jen vyprávění, že do té místnosti musí vést dveře a ty dveře musí mít kliku a musí se dát otevírat a zavírat atd. Na samotné nosné myšlenky úžasných úspěšných realizací, vzešlých z tohoto počinu, žádný čas nezbyl.
Na druhé straně má zboží v obchodech takové romány na popiskách, že se nevejdou ani na obal a nejen důchodci vytahují lupu. Důchodci nefalšovanou pravou, majitelé chytrých telefonů na to jdou s technickým pokrokem. Abych našla na těstovinách, jak dlouho se vaří, pracně hledám čísla ve změti mnoha řádků. Rozhodla jsem se nekupovat ty, kde výrobce není tak důvtipný a nepíše minuty hned na přední stranu velkým zřetelným fontem.
Na sítích na mě skáčou zaručené vychytávky jak oddělit žloutek od bílku, přitom jsem dosud žila v přesvědčení, že rozklepnutí vejce se v rodině učí, jakmile dítě vidí na kuchyňskou desku.
Asi jsem už jiná generace, ale stejně si myslím, že i když se svět robotizuje … jsou dovednosti, které se nikdy neztratí a jeden nikdy neví, kdy je bude potřebovat. Obzvlášť ve chvíli, kdy se může stát, že budeme lupou zapalovat oheň a na klacku si opékat uloveného divokého králíka. Né, že bych si to přála.
