„Né, to by mně ani napadlo posílat mu nějaké peníze, ale říkala jsem si, že bych se tím dopisováním s ním mohla třeba procvičit v angličtině.“
Zamrkala jsem a podívala se po místnosti, jestli není na sporáku nějaká pánev, kterou bych jí omlátila o hlavu, aby se jí rozsvítilo.
Vyřkla jsem nepublikovatelná slova, abych dodala svému zděšení důraz.
„To snad není možný!“ zakvílela jsem.
„Stovky článků na netu, v novinách a televizi, a je to marný, marný, marný!!!“
Dotyčná, která objevila kouzlo Facebooku (dle mého názoru ne tak nedávno, aby byla zcela nepolíbena jeho nástrahami), vysokoškolsky vzdělaná, samostatná … mi řekne takovou hovadinu!
Vylíčila jsem jí, jak mi ob den přistává na FB žádost o „přátelství“ od fešáků, kteří snad mají společnou líheň … tedy fejkové studio, které nedělá nic jiného, než že rozesílá nejen zralým ženám, ale i mužům (zde si tipnu, že míra hozených udiček je genderově naprosto vyvážena) nabídky dle vygenerovaného klíče a čeká, která kavka se chytne.
Mám také vygenerovaný filtr v hlavě a tak podobné nabídky mažu už z oznámení, ani nerozklikávám. Všechny mají společný rys – nezadaní, rozvedení nebo ovdovělí fešáci, pózující před bourákem, nemocnicí, jachtou, základnou, vrtnou plošinou …, často ňuchňající nějaké zvíře, nejčastěji psa, případně větší dítě.
Za tento týden to byl Kevin z Clevelandu, Tony z Michiganu, Peter v pestrobarevném šátku na hlavě z Toronta, Kristof se vyfotil dokonce před kostelem, Mareke – turecký pilot v kokpitu, Aliyn s dojemným výrazem před sanatoriem …
Některý připojí i líbivý text z překladače do messengeru, ale tak blbý, že nevím, kdo by to mohl vzít vážně.
A přesto se to děje, jak jsem se přesvědčila ve svém okolí. Touha po dobrodružství, úžas nad tím, že profil dotyčné zaujal takového borce (krasavici), srdce prahnoucí po lásce a tělo po zadovádění … a občanku může dotyčná (nebo dotyčný, ať nestraním žádnému pohlaví) rovnou odevzdat na úřadě a požádat si o opatrovníka pro nesvéprávné.
Když to tak občas čtu a poslouchám, tak si ti podvodníci ten honorář snad i zaslouží.
A pro postižené je to školení. Bolestné, ale školení. Někdy si říkám, že kdyby si za tu sumu rovnou objednali společníka /společnici u profesionálů z branže, utratili by své peníze mnohem smysluplněji.
„Angličtinu si stejně nepocvičíš, protože tyhle sňatkoví podvodníci už používají autopřekladače do češtiny.“ Beru navnazené dámě poslední zbytky výmluv, proč to s ním aspoň korespondenčně na chvíli zkusit. Z dobromyslnosti ještě chvíli googlím a posílám ze studijních důvodů odkazy z tisku na patřičné čtivo.
Ach jo, je to vůbec možný??? Taková chytrá holka.
