.................... aneb jeden letně dětinský příspěvek o radosti ze zhoupnutí se ;-)
Roller Coaster highway, Tulsa, Oklahoma
Houpu se ráda, i když se ve svém dospělém věku už pečlivě otáčím kolem, abych zjistila kdo mne pozoruje, když potají testuji houpačku na dětském hřišti.
Tato záliba se krásně maskuje půjčením si jakýchkoliv dětí a pod záminkou dozoru se pak mohu vyblbnout na jakékoliv atrakci, do které se vejdu a která mne unese. V tomto okamžiku uplatním školní znalosti statiky – abych se opravdu, ale opravdu vyvarovala rozbití prolézačky svou vahou...
Nejvíc ze všeho miluji horské dráhy, mnohem víc než kolotoče, ujíždím na tom krásném pocitu - když vozík vyjede nahoru a pak se prudce zhoupne na vrcholu a řítí se dolů. Ty tři vteřiny po překonání nejvyššího bodu „hupu“ mě nejvíc dostávají, úplně mi loupne v ohryzku a zařvu nebo zašeptám Áááách....
Dnes ráno jsem na facebooku zahlédla fotografii silnice - Roller Coaster highway v Tulse v Oklahomě a vzpomněla si na mé oblíbené hupy silniční.
V Česku sice nemáme takové jako v Americe, ale znám dva, na které se vždy těším.
Ten první mne provází od dětství, kdy jsem pravidelně jezdívali za babičkou a dědečkem do Písku a nachází se na silnici E49/20 mezi Blatnou a Pískem podél Sedlické obory.
Protože tuto trasu jezdím občas i nyní, vždy se těším jak na začátku obory sešlápnu plyn a proletím těch pár minihupů co nejrychleji, abych z toho něco měla. Bohužel se tohoto zážitku dočkám už jen málokdy, síla prožitku je přímo úměrná hustotě silničního provozu a ta se od dob mého dětství velmi zahustila :-(. A tak co je mi platné, když vymáčknu ze svého auta mnohem víc, než tatínek kdysi z naší staré škodověnky, když se přede mnou plíží nějaká, místa potěchy neznalá, piksla.
To druhé místo je formanský kopec na silnici 16 ze Slaného za obcí Tuřany směrem na Řevničov. Bylo mi vysvětleno, že tento úkaz vznikl uměle kvůli tomu, aby si koně mohli na táhlém kopci odpočinout, a tak opět vznikly „hupy“. Těchto hupů si po vybudování části dálnice na R6 užiji vrchovatě, provoz zde nebývá silný, akorát i zde je potřeba mít dobré brzdy, protože se může stát, že za některým nepřehledným kopečkem můžete narazit na nějakého loudala.
Zkrátka a dobře: kontrasty vlnění – nahoru a dolů patří k mým libým pocitům a v tomto horku je nejlepší zkombinovat je s vodou.
Ještěže se poslední dobou množí koupaliště a aquaparky se svými skluzavkami a tobogány jako houby po dešti, kde mohu své zálibě v rychlém pohybu dolů, dát volný průchod. Mým plavkám tak nehrozí zteření či vyjití z módy, protože je vždy spolehlivě roztrhám na nějakém tom nevyhlazeném spoji či svaru.
Tak tedy hupům zdar, ať jich je co nejvíce, i když jak se říká: Všeho s mírou a dobrého pomálu ;-)
