Kromě 1. kola prezidentských voleb se v K. Varech uskuteční i místní referendum s otázkou: „Jste pro obnovu historické budovy litinové Vřídelní kolonády architektů F. Fellnera a H. Helmera na místě současné kolonády z roku 1975?"
Vřídelní kolonádu dobře znám od suterénu po střechu, protože jsem zde od roku 1993 až do covidu organizovala výstavy a provozovala galerii. Její podoba se mi zas tak moc nelíbila, říkalo se jí “(před tím, než sochu Gagarina na čas nahradil ztopořený obelisk Pavla Opočenského) i „stanice metra u potápěče". Střechou do výstavní síně masivně zatékalo tak, že dvacet lavorů na dešťovou vodu evokovalo instalace z mezinárodních výtvarných bienále…
Když se mám ale rozhodnout v otázce referenda, říkám NE. Nechci, aby město bouralo objekt (byť dobově brutalistní) po nové rekonstrukci a ještě se zavazovalo k obrovské investici v situaci, kdy rozhodně nejsou prostředky na vyhazování. Navíc, jak je pěkně shrnuto v tomto příspěvku, považuji nátlak k realizaci za velmi neekologický.
Protože je téma hojně diskutované, ale nechci zde vyjmenovávat všechny argumenty příznivců a odpůrců, zaměřím se na taktiku jakým způsobem hlasovat, která rezonuje na sociálních sítích.
Někteří diskutující si myslí, že pokud budou referendum ignorovat, nenaplní se potřebné kvórum, jak v minulém referendu a nebude tak platné.
V současné době je situace jiná než před pěti lety, protože se změnila zákonná úprava. Referendum nemusí mít samostatnou komisi, a tudíž se koná ve stejných prostorách jako prezidentské volby. Volič v minulých volbách, pokud chtěl hlasovat, musel v mnoha případech jít do jiné místnosti (i když ve stejné budově) a tam se referenda zúčastnit. Je jasné, že tak učinili hlavně příznivci, kteří hlasovali ANO, zatímco ostatní si odvolili prezidenta a referendum minuli. Celkově byla tedy účast pod limitem a referendum nebylo platné.
(K platnosti rozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. • Rozhodnutí v místním referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob.)
V nadcházejícím referendu dostane každý příchozí volič do rukou obálku pro prezidentské volby a obálku s hlasovacím lístkem referenda. Na lístku za plentou pak může zaškrtnout ANO nebo NE. Pokud byste chtěli snížit kvórum, museli byste obálku a lístek pro referendum odmítnout, aby vás komise nezapsala do seznamu oprávněných voličů referenda. Pokud si obálku a lístek necháte, hodíte je do koše, nebo vhodíte v obálce do urny nezaškrtnutý lístek, stejně se vaše účast počítá.
Dá se tedy spekulovat, že letos se nutný počet oprávněných voličů pro referendum naplní. Nabízenou obálku málokdo odmítne, protože nezná detailně tento princip.
Pro představu - v minulých prezidentských volbách v roce 2018 byla volební účast prvního kola v Karlových Varech 57,59%. Tipla bych si, že bude podobná i nyní.
Proto na otázku těch, kteří se mne ptají, jak mají postupovat, když s referendem nesouhlasí, kloním spíše k taktice hlasovat NE než odmítnout. I když chápu, že nedosáhnutí kvóra i v tomto způsobu hlasování, by bylo jasnou odpovědí, že občané považují tuto aktivitu za nadbytečnou a neužitečnou.
Zrovna tak by se totiž mohlo hlasovat: „Jste pro to, aby každý občan Karlových Varů dostal hodinky s vodotryskem?“ A kdo by odmítl? Když chybí doplňující otázka: „A přispěli byste finančně …?“ s tabulkou kolik.
