Skrývají se v našich příbytcích a plíživě nás pronásledují i mimo domov. Nedají se zahlédnout, přesto víme, že existují. Jak proti nim bojovat?
Říká se, že šotek je forma zlomyslného skřítka, který vznikne urážkou nebo zanedbáním péče o pokojného skřítka domácího. Sama se k tomuto názoru nepřikláním, protože se domnívám, že vetře-li se nám do obydlí skřítek, kterého jsme si nepozvali nebo nepřinesli, nelze s ním mít žádné slitování. Ovšem k vlastnímu skřítkovi, kterého si hýčkáme, se nesmíme chovat jako Lucius Mafloy k Dobbymu.
Nejznámější, věrný šotek většiny příbytků je Ponožkožrout. Není třeba podrobně popisovat, že je to tvor, který se živí nejen ponožkami, ale nepohrdne ani spodním prádlem, přičemž si vybírá zásadně jen jeden kus z páru. Občas také umístí jednu barevnou ponožku do bubnu plného prádla bílého. Nejlépe se mu dá čelit hromadným nákupem mnoha párů stejných ponožek najednou, protože takto chybí vždy jen jedna z celé série, případně ji naleznete jen nakousanou na palci či na patě. Ponožkožrout má rád rozmanitost, a tímto ho téměř vyhubíte.
Dalším, v odborných kruzích popsaným, šotkem je Zášupšák. Přemísťuje neuklizené a zapomenuté věci na nejméně pravděpodobná místa. Nejvíc ho lákají flashky, klíče, ponožky, pantofle, brýle, propisky a tužky všeho druhu. Marné jsou různé hrající přívěsky, reagující na písknutí, které spustí kdykoliv, jen ne tehdy, když klíče opravdu hledáme a můžeme se uhvízdat. Vyhubit ho lze pouze důsledným odkládání předmětů na „jejich místečka“, ovšem, kdo z nás je tak důsledný?!
Kapsohryz je na rozdíl od předchozích druhů nesmírně houževnatý a vymýtit ho je prakticky nemožné. Rozhryzává a trhá vnitřky kapes, tašek, peněženek, s neskonalým potěšením trhá dámám silonky a gumičky od kalhotek, pánům hlavně podšívky.
Jeho menším bratrem je Závěšák, šotek fetišista, který sice netrhá, ale věší se dámám na silonky. Punčocháče systematicky stahuje dolů tak, že si ženy musí čas od času ve skrytých koutcích povytahovat rozkrok punčocháčů pomalu někdy až od kolen nahoru. Samodržící punčochy pak Závěšák roluje v tu nejméně vhodnou chvíli. Řešením je kupovat si vyzkoušené značky a typy zboží, ale s neustále se měnícím sortimentem to není jednoduché.
Specifickou kategorií mezi šotky jsou Kalorie – malé mršky, které v noci lezou do šatníku a přešívají oblečení, aby nám bylo menší. Svou slávu si získaly v dietním slangu, kde jim byl ponechán určitý omezený prostor k životu a je dobré jim jej zachovat, aby bylo vůbec na CO oblékat.
Závěrem zmíním šotka z neurputnějších, proti kterému je všechna obrana marná a tím je Kazibřink. Jeho snahou je poničit cokoliv fungl nové, věci starých, poškrábaných, určených k vyhození s dovětkem – „tohle ještě nechám dosloužit“ si ani nevšimne. Zatrhává oblečení, připaluje je žehličkou a propaluje cigaretou, škrábe lak na autě (hned jak vyjedete s autosalonu), shazuje vázy, květináče a čerstvě nastrojený stromeček na zem, polévá slavnostní ubrusy a čalouněný nábytek, bryndá nám na košili hned při prvním chodu a vůbec rozbíjí vše, co zčerstva vytáhnete z obalu …
Při hlubší analýze jsem dospěla k závěru, že jeho činnost podporujeme my sami, a sice rozechvěním z NOVÉHO nebo SLAVNOSTNÍHO a tím způsobenou emotivní nešikovností.
A tak má rada zní: Chovejme se k novému, jako bychom to drželi v ruce odjakživa a k slavnostnímu s požitkem a nadhledem.
Pravým rájem pro všechny typy šotků je čas předvánoční a zbytečné propadnutí shonu a předsudku „co vše bychom měli udělat.“ Nedejme šotkům (zde zdaleka ne všem vyjmenovaným) šanci a těšme se na Slunovrat, kdy začnou být dny opět delší.
Krásné zimní svátky světel…
