aneb jak ochránit řidiče před smrtelně nebezpečným úsekem metodou tak rafinovanou, že když nezpomalí ještě víc, než je doporučeno, budou si sami nadávat…
Poslední rok zásobovaly černou dopravní kroniku zprávy o nehodách v serpentinách na výjezdu po R6 z Karlových Varů na Prahu. Začaly být tak časté, že se kompetentní orgány rozhodly situaci řešit. Napřed osazením mnoha značek na nebezpečnost úseku, omezením rychlosti na 70 km/h, až k úvahám o zrušení stoupajících dvou pruhů a nahrazením jedním. (Není bez zajímavosti, že tato silnice funguje od sedmdesátých let a nehody se množí pouze poslední dobou.)
Jak jsem se minulý víkend již za večerní tmy přesvědčila, silničáři začali nejen s touto úpravou, ale i s drastickou výchovou řidičů.
Zmizely pruhy a byly nahrazeny dvěma řadami silničních výstrah – takových těch reflexních obdélníků s pruhy na masivních pryžových podstavcích, které se obvykle staví tak, že zkosené nájezdové hrany jdou po směru jízdy, aby zmírnily případné najetí na ně.
Výstrahy byly rozmístěny velmi řídce a tak chaoticky, že i řidička, jako já, která má tuhle trasu najetou snad tisíckrát, znejistěla a opravdu se držela přikázané rychlosti napřed 50 a pak 30 km/h. Ani jsem se nedivila, že asi tak čtvrtina výstrah byla zporážena, polámána a odhozena, neboť vytýčený pruh byl velmi úzký. Ve chvíli, kdy jsem už skutečně nadávala a pomyslela si, že hrát tu autem kuželky, není nic nesnadného, se to stalo. Najela jsem pravým předním kolem na otočený podstavec na štorc, uslyšela ránu a ve zpětném zrcátku se rozloučila s odlétnutou poklicí.
Kdo to tam zná, ví, že zastavit se dá až nahoře u golfu. Zkontrolovala jsem baterkou, je-li kolo schopno další jízdy a pokračovala (se strachem, jestli to nebude vážnější poškození) za použití ještě expresivnějších výrazů dál. Naštěstí jsem dlouhou cestu, kterou jsem měla před sebou, dojela.
Vážení dobrodinci z řad rozhodujících institucí, ŘSD a prováděcí firmy, sice už Jára Cimrman propagoval zapamatování si výuky šokem – tzv. úlekovou fixací, ale v tomto případě je její použití přece jen silný šálek čaje.
Krom toho, jak zaznělo mnohokrát v diskuzi pod článkem informujícím o nápadu na zúžení – řada řidičů to považuje za vskutku „geniální řešení... takže se vytvoří kolona, nervózni závodnici pak budou předjíždět a riskovat víc později“.
