zeptal se mě Nik, když jsem přijela před dvaadvaceti lety do Ameriky na dovolenou. Neznala jsem "Stezku slz," kterou si prošli původní obyvatelé Ameriky, když je bílí osadníci vyhnali z jejich domovů.
"A ty znáš Vinnetoua, Inčučunu a Nšoči?" optala jsem se vyzývavě, aby si uvědomil, že ani on neví uplně všechno.
"Kdo to byl?" zajímal se Nik.
"Nikdo opravdový, to byla pohádka...o Apačích, byli tak krásní, hodní a mírumilovní," zasnila jsem se, protože to byly filmy mého dětství.
"Apači a mírumilovní?" podivil se Nik, "Tak to musela být pohádka, protože Apači byli stejně agresivní jako Komanči a Siouxové. Kdo byli mírumilovní byli Indiáni z kmene Cherokee, a protože z tohoto kmene jsem měl jednu prababičku z máminy strany a z tátovy strany to byla pra-prababička, tak se do Muzea, které je v Severní Karolíně pojedeme podívat a ty si můžeš přečíst o Stezce slz. A někdy se zajedeme podívat do města: New Echota."
https://museumstore.mci.org/?_gl=1*ingtw4*_ga*MTEyNDQ1MjkxOS4xNjY4Njk5NDM2*_ga_TS31E4RD95*MTY2ODY5OTQzNi4xLjEuMTY2ODY5OTQ1Ni4wLjAuMA..&_ga=2.229840153.463383707.1668699437-1124452919.1668699436
A tak jsem se dozvěděla, že počátkem 19. století žilo v Georgii, Tennessee, Alabamě, Severní Karolíně a na Floridě na milionech akrů půdy téměř 125 tisíc původních obyvatel Ameriky. Koncem desetiletí na jihovýchodě Spojených států však zůstalo velice málo z původního obyvatelstva.
Bílí přistěhovalci chtěli na půdě indiánů pěstovat bavlnu, proto Indiány federální vláda donutila opustit jejich domovinu a jít stovky mil do speciálně určeného "indiánského území" na druhém břehu řeky Mississippi. Tato obtížná a nebezpečná cesta byla pro spoustu indiánů smrtelná, proto je tato cesta známá jako. The Trail of Tears, Stezka slz.
Bílí Američané se často obávali původních obyvatel Ameriky: připadali jim jako neznámí, cizí a nebezpeční lidé, kteří se pohybovali a žili na půdě, kterou bílí osadníci chtěli. Také věřili, že si ji za dlouhou cestu a všechna ta příkoří, kterým si prošli, než se dostali do Ameriky, zaslouží.
Prezident George Washington se domníval, že nejlepším způsobem, jak tento "indiánský problém" vyřešit, je indiány jednoduše "zcivilizovat". Civilizační kampanˇ znamenala: co nejvíce připodobnit původní obyvatele Ameriky bílým Američanům. Nenásilně je povzbudit, aby konvertovali ke křesťanství, naučili se mluvit a číst anglicky a přijali ekonomické praktiky evropského typu, jako je individuální vlastnictví půdy a dalšího majetku.
Na jihovýchodě Spojených států si tyto zvyky osvojilo mnoho lidí z kmenů Choctaw, Chickasaw, Seminole, Creek a Cherokee, kteří se stali známými jako "pět civilizovaných kmenů".
Půda indiánů, která se nacházela v některých částech Georgie, Alabamy, Severní Karolíny, Floridy a Tennessee, však byla cenná a s přílivem bílých osadníků na tato uzemí se stávala stále žádanější. Mnozí z těchto bělochů toužili zbohatnout na pěstování bavlny a často se uchylovali k násilným prostředkům, aby svým domorodým sousedům půdu vzali. Kradli dobytek, vypalovali a drancovali domy a města, páchali masové vraždy a usídlovali se na půdě, která jim nepatřila.
Možná kvůli tomu, aby konečně zavládl klid a mír, vlády jednotlivých států se rozhodly vyhnat původní obyvatele Ameriky z Jihu. Několik států přijalo zákony omezující suverenitu a práva původních obyvatel a zasahující do jejich území.
Civilizační kampanˇ se přes agresivitu jedněch nebo druhých nedařila a proto se kolem roku 1830 demokratický prezident A. Jackson rozhodl vzít celou civilizační kampanˇ za jiný konec.
Kdo byl Andrew Jackson: S rozvojem amerického stranického systému se Jackson stal vůdcem nové Demokratické strany. Byl zastáncem práv států a rozšíření otroctví na nová západní území. Jeho tvář je na dvacetidolarové bankovce, přestože si hodně lidí myslí, že A. Jackson je pošpiněn svoji rolí při nuceném přesídlení indiánských kmenů žijících na východ od Mississippi.
https://www.history.com/topics/us-presidents/andrew-jackson
Andrew Jackson byl dlouho zastáncem toho, co nazýval "odsunem indiánů". Jako armádní generál strávil roky vedením brutálních kampaní proti Creekům v Georgii a Alabamě a Seminolům na Floridě - kampaní, jejichž výsledkem byl převod statisíců akrů půdy z rukou indiánských národů na bílé farmáře.
Jako prezident v tomto tažení pokračoval. V roce 1830 podepsal zákon o stěhování indiánů, tím dal federální vládě pravomoc vyměnit indiánskou půdu v bavlníkovém království na východ od Mississippi za půdu na západě, v "indiánské kolonizační zóně". Tuto zonu získaly Spojené státy v rámci koupě Louisiany. Toto "indiánské území" se nacházelo v dnešní Oklahomě.
Podle zákona měla vláda sjednat smlouvy o odsunu spravedlivě, dobrovolně a mírumilovně: Nebylo dovoleno prezidentovi ani nikomu jinému, aby nutil původní národy vzdát se území svých předků. Prezident Jackson a jeho vláda však zákon často ignorovali a nutili původní obyvatele Ameriky opustit půdu, na které žili po celé generace.
V zimě roku 1831 se pod hrozbou invaze americké armády Choctawové stali prvním národem, který byl vyhnán ze své země. Cestu do indiánského území absolvovali pěšky, jak uvádí jeden historik: někteří byli spoutáni řetězy a pochodovali po dvou, bez jakýchkoli potravin, zásob či jiné pomoci ze strany vlády.
Na cestě zemřely tisíce lidí. Jeden z vůdců kmene Choctaw řekl alabamským novinám, že to byla "stezka slz a smrti".
Proces stěhování indiánů pokračoval. V roce 1836 federální vláda vyhnala Creeky z jejich země naposledy: Z 15 000 Creeků, kteří se vydali do Oklahomy, jich 3 500 cestu nepřežilo.
Cherokee byl kmen, který se nejrychleji přizpůsobil bílým obyvatelům. Město New Epocha, které je v Georgii, je toho důkazem. New Epocha bylo hlavním městem pro lidi, kteří pocházeli z kmene Cherokee. Měli svůj goverment, měli svůj nejvyšší soud, vydávali noviny, nejenom v řeči Cherokee, ale i v angličtině a snažili se žít v naprostém souladu s bílým obyvatelstvem..., ale honba za půdou a za zlatem...
https://duckduckgo.com/?t=ffab&q=New+Echota+ga&iax=images&ia=images&iai=http%3A%2F%2Fgeorgiahistory.com%2Fwp-content%2Fuploads%2F2016%2F10%2FIMG_20160915_095518867.jpg
Ano, za zlatem, ve městě Dahlonega ve Státě Georgia bylo nalezeno zlato v roce 1828, bylo to dvacet let před tím, než bylo nalezeno zlato v Kalifornii.
https://www.dahlonega.org/things-to-do/gold-mining/
Po takové půdě toužili bílí osadníci, proto přestože poslední kmen původních obyvatel Ameriky, se bránil, jak mohl, nemohl tuto válku vyhrát.
Dokonce i Junaluska, který Andrewovi Jacksonovi zachránil život v bitvě u Horseshoe Bend, odcestoval do Washingtonu, aby se za kmen Cherokee přimluvil, ale Jackson ho nepřijal.
Od května 1838 do března 1839 vojáci a státní milice shromáždili 16 000 Cherokee z Tennessee, Georgie, Alabamy a Severní Karolíny, odvedli je do skladišť a donutili je nastoupit na lodě a poté pochodovat na indiánské území, dnešní Oklahomu. Nejméně 4 000 lidí z kmene Cherokee zemřelo - jedna čtvrtina obyvatelstva - a mnoho z nich bylo pohřbeno v neoznačených hrobech. Tato ničivá kapitola amerických dějin je známá jako Stezka slz.
https://cherokeehistorical.org/trail-of-tears/
