Cˇetla jsem, že pětiletý nevlastní syn britské ženy, která žije jako muž s matkou dítětě, nyní prochází proměnou z chlapce na dívku. Pár si ztěžuje, že nejsou zodpovědni za sexuální zmatek pětiletého dítěte. Přechod na jiné pohlaví
je pro dítě to nejlepší. Odmítají tvrzení, že nevlastní matka=otec povzbudil nevlastního syna, aby se stal dívkou. Nezneužívají syna k tomu, aby se oni jako pár zviditelnili.
Syn se cítí jako dívka a rád se obléka jako princezna, řekli.
Jak můžeme této rodině věřit, že ví, co je pro dítě nejlepší, když jejich genderová ideologi je založena na vlastní zaujatosti. Pumpují do dítěte škodlivé hormony, když dítě se sotva samo naučilo zavazovat tkaničku.
ˇČtenářka P.P.F. napsala:
"Vyrůstala jsem, a asi tak do deseti let jsem byla "tomboy". Nosila jsem kšiltovky, helmy a přála jsem si, abych se narodila jako kluk. Kluci dělali všechny ty zajímavé a nebezpečné věci, které mě bavily. Rodiče mě naštěstí nechali být "tomboy", nedávali mi hormony, aby mi změnili pohlaví, ani jsem pro ně nebyla "gender confused". Nyni jsem dospělá, jsem heterosexuální a nikdy mě nepřitahovalo stejné pohlaví. Prostě nikdy jsem nebyla a nejsem taková typická "holčičí holka". Jsem moc ráda, že jsem vyrůstala v minulém století a ne dnes. Co bych tedˇ byla? Byla bych zmatený dospělý..."
Jiná čtenářka napsala:
"Moje pětiletá dcera se chtěla stát kočkou. Doma jsme měli pro kočky škrábací panel a ona na něj vylezla a snažila se jíst kočicí jidlo. Nyní je jí devět let a už nechce být kočkou. Děti mění svoji mysl." J.T.
Jiní čtenáři píši, jak jejich děti chtěly být drakem, ale vyrostly z toho.
´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´
Vzpomněla jsem si, nedávno u nás byla vnučka. Je jí už devět let, ale mnˇoukala na nás a byla kočička Lily. Napadlo ji, že bych Lily mohla zazpívat, ale protože můj pěvecký repertoár je velice omezený, taktéž moje hlasové možnosti nejsou k poslouchání... vnučka se rozhodla, že jí přečtu pohádku. Abych nezkazila ani tu pohádku, tak si vzala papír, tužku a napsala mi pohádku, kterou jí přečtu. Ležela a poslouchala, co si "sesmolila". Cetla jsem pohádku pro kočičku Lily.
Měla bych zkontrolovat, jestli ještě máme kočicku Lily, ale asi už ne. V ponděli půjdeme s manželem hlídat, tak to zase bude vnučka "paní učitelka". Budeme muset psát s manželem testy z angličtiny a matematiky. Jo, děti, není s nima legrace? Neměli bychom je, my dospělí, vychovávat a ne jim povolit každou blbinu?
==============================
