V důležitém zápase s posledním týmem tabulky Benice vyválčily další tři body. Opět za to mohl hlavně zlepšený výkon ve druhé polovině zápasu.
TJ Sokol Benice – Cholupice 5:0 (1:0)
Sestava: Prokop – Matoušek (54.Dittrich), Němec, Koděra (71.Růžička)– Šmejkal, Rogozinský, Michálek, Vlasák, Kučera (65.Šliwa) – Nykl (46.Horáček), Šimon
Branky: 45. Michálek 1:0; 48. Šimon 2:0; 53. Rogozinský 3:0, 72. Šimon 4:0, 86. Vlasák 5:0
ŽK: Matoušek, Koděra, Šliwa, Rogozinský
Na zápas s posledním týmem tabulky se konečně přišlo podívat i pořádné fotbalové počasí. Borci tedy odložili kulichy a rukavice a vyrazili do boje. Ještě se tedy zastavme u Matyho, který za žádnou cenu nechtěl opustit svou rozdrásanou pravou kopačku, kterou letos vykouzlil několik dokonalých přihrávek a tak jí před zápasem zkušeně opravil pomocí lepenky (viz foto). Leckerý švec by nad jeho dílem zaplakal, ale v zápase nějaký handicap poznat nebyl, dá se tedy očekávat, že v podobné úpravě budeme našeho pravého beka vídat i nadále.
Domácí do zápasu vletěli, hned ve třetí minutě vyrazil do samostatného nájezdu Honzík, napravo mu ještě nabíhal Danda, takže brankář nemohl úplně zmenšovat střelecký úhel, ovšem náš střelec místo nabízejícího se zakončení ještě hledal svého parťáka a zahnal ho hodně z úhlu. Rychlá branka by určitě pomohla, takhle nastalo pomalé dobývání a také protiútoky soupeřů, kteří hned dvakrát dostali míč do Petrovy sítě, ale pokaždé vyletěl nad hlavu praporek delegovaného pomezního. Po hlavičce se hosté již radovali, když je hvizd sudího vrátil zpátky na zem, druhé zakončení nohou už přišlo po odpískání. Krátce před půlí přišly rozhodující momenty, nejprve Petr fantasticky zlikvidoval nájezd soupeřova útočníka, ale způsob jakým dokázal zlikvidovat i dorážku dalšího z dobíhajících střelců už úplně bral dech. Na druhé straně se do pokutového území proháčkoval Jarda, byl podražen a kopala se penalta. Vlasi jí kopl prachbídně, soupeřův gólman dokázal střelu vyrazit, ale akce pokračovala. U míče byl nejrychleji Mára, jeho rána z úhlu se od břevna dorazila dolů a vše pojistila hlavička Honzíka, která už rozvlnila síť. Soupeři reklamovali, že pomezní mával, dle jejich úsudku ofsajd, ale jak se posléze ukázalo, ten signalizoval, že už Márova střela byla celým objemem za brankovou čarou, což posléze potvrdlo jméno střelce první branky v oficiálním zápise.
Hned na začátku druhé půle dostal Honzík míč do sítě z hodně ostrého úhlu, což trenér komentoval slovy, že Honza vždycky promění až tu nejmenší šanci v zápase. Jeho slova byla redakčně upravena na publikovatelnou podobu, protože z trenérova mluveného projevu bychom ve slovníku spisovné češtiny našli pouze spojky a předložky. Druhý gól mužstvo uklidnil a do branky soupeře se to začalo sypat. V 53. minutě Honzík pláchl po levé straně a předložil míč na relativně jednoduchou koncovku Rogovi, v 72. Sám zakončil nájezd zprava. Na druhé straně si s nervy trenérského štábu pohrál Kóďa, kdy jednoduše odevzdal balón soupeři a situaci hasil tak, že soupeře drapl za ruku a nepustil. Po žluté kartě byl stažen, aby se předešlo případné červené a na jeho místo do obrany byl posunut Pláža, který si ovšem za necelých pět minut vykoledoval kartu stejné barvy, tentokrát za ostřejší zákrok u rohového praporku. V samotném závěru zápasu pohladil divákovu duši Rogo, který vymazlenou šajtlí poslal do nájezdu Vlasiho. Ten naznačil střelu, gólmana si položil k nohám a s přehledem zakončil. Pětibranková výhra znamená, že Beničtí pět kol před koncem mají na sestupové příčky bezpečný náskok.
