Vzpoměl jsem si na jeden výrok jednoho našeho významného politika, který pronesl v nějakém rozhovoru kdysi, kdy ještě nebyl tak významný a trochu jsem se nad tím zamyslel.
" . . . netahejte mi morálku do ekonomiky . . . "
Tentýž politik měl údajně pronést, také v nějakém rozhovoru slova: "...neznám špinavé peníze..." Jsem pesvědčen, že řada poctivých podnikatelů tato slova nesdílí, zvláště dnes kdy se dovídáme ze sdělovacích prostředků o korupcích, při veřejných i méně veřejných zakázkách.
Upozorňuji, že se nevydávám za profesionála novináře nebo publicisty, ale jsem pouhý obyčejný občan který se naučil číst a psát. Možná se ozve nějaký "profik" a blahosklonně mně upozorní 1. abych se napřed naučil psat spisovně, 2. abych nekecal do něčeho čemu nerozumím a možná i 3. abych už sem nepsal neboť se na to nemůže dívat.
Ale já jsem si někde přečetl, že nyní žijeme konečně ve svobodném demokratickém státě a tak píšu.
Když k těmto výrokům nejmenovaného politika přidám ještě jednu jeho odpověď na otázku novináře, co on na to když dá sportovec branku např. ve fotbale úmyslně rukou a rozhodčí to neviděl . . . ? Jeho odpověď byla: ". . . tak to je v naprostém pořádku."
Podle pravidel to v pořádku je, protože rozhodčí rozhoduje, ale jaksi to zavání právě tou nechtěnou morálkou, která všude překáží. Vždyť ta morálka se stále plete do života a ztěžuje naše úsilí po úspěchu. Že by hráč přiznal hru rukou, je naprosto nemyslitelné.
Bohužel i takovými "příkladnými" názory celebrit, vedoucích naši společnost se utváří klima, kde se daří morálku odsouvat jako "překážku" na vedlejší kolej.
To se to moralizuje, že . Začíná se však ukazovat, že morálka odkopnutá někam do kouta, začíná i v té ekonomice chybět a nepříznivé dopady jsou na obzoru. Ztráta důvěry, předchází ztrátě zisků, financí a začíná být víc jak potřebné tu morálku urychleně začít pracně i do ekonomiky zatahovat.
- - - + + + - - -
