Řekněte sýýýr

Někdo je fotogenický od přírody, někomu k tomu dopomůže moderní technologie a někdo prostě na každé fotce vypadá jako skvrna od rozšláplého pomeranče.  Já budu na nových dokladech vypadat jako někdo koho promítali ve Federální kriminální ústředna  pátrá, radí, informuje. 

Ostatně celá má příprava na fotku nového dokladu se nakonec zcela minula účinkem – zapomněla jsem totiž, že nyní už se nechodí k „foťákovi“ , ale blejskne vás ta paní za sklem kukaně přímo na úřadě a co si budeme povídat, není to zrovna Robert Vano …  taky můj nápad se světlým tričkem, které bude na fotce pěkně kontrastovat s opálením jaksi nevyšel, protože fotky jsou v barvě šedé až lehce do černa … a když se na monitoru ukázala moje gigantická hlava, kolem které poletují pidivlásky jako když se Einstein čtrnáct dní neučesal  -  a paní mi prozradila, že mi klidně udělá další fotku, ale všechny jsou hnusné a každý tam vypadá blbě – tak jsem se spokojila s tímto kouskem … ale ještě zábavnější část přišla v okamžiku podpisu žádosti, kdy je nutné papír přiložit na jakousi speciální podpisovou destičku a mohutně tlačit podivným psacím kůlem, aby se podpis krásně ukázal na monitoru.  Když to nevyšlo ani na třetí pokus a stále byly vidět jen dvě čárky, detailně jsem si prohlédla tu destičku a zjistila jsem, že tam někdo vyryl sněhuláka a nějakou tu neslušnou geometrii – tudíž se můžu podepisovat jak chci, ale tohle prostě netrumfnu. Ale co – však dřív se lidé podepisovali taky třemi křížky …

Vůbec, co si pamatuju tak na dokladech téměř všichni vypadají prostě úděsně – na každoročním školení řidičů jsme se s kolegy vždycky za břicha popadali, když nastala doba tasení občanek…

Ale těch báječných historek z focení – kamarádka Štuclik dala k dobru svojí návštěvu fotobudky, kde je potřeba naštelovat se přesně na čáry ve výši nosu a očí a pak to zničehož nic blejskne a vypadáte tam jako vyvoraná myš. Neřku-li,  když je budka rozbitá a nevyleze ani ta strašná fotka, ani prachy. A potom co zavoláte servis, aby to sakra přijeli vyřešit, tak je mužík zcela rozezlen, že ho tam táhnete kvůli osumdesáti korunám. Zakončila to slovy, že později navštívila fotografa, který ji fotku i slušně vyretušoval … pochopila jsem, že na ní vypadá jako Adina Mandlová, v době své největší slávy!

Můj drahý otec má zase z budky fotku na které má pravou tvář mnohonásobně větší než levou a na naši otázku, proč je tam tak deformován, odpověděl, že netušil, že už to bleskne a vychutnával si karamelu ….

A když se šla na svou první občanku fotit ségruš, tak taky použila fotokukaň, tak tam seděla a číhala až vyletí ptáček a potom jí mamina říká „dobrý, už to blejsklo, pojď už ven“ – tak se zvedla a přitom co odhrnovala závěs to blejsklo doopravdy, takže měla pěknou fotku modrého pozadí v budce … Ten prvotní blejskanec bylo totiž „prasátko“ od otvírajícího se okna v protilehlém domě ….

Nakonec nelze nevzpomenout na školní skupinové fotky, kdy nás v první třídě paní učitelka, před prvním focením všechny přičísla jedním hřebínkem a tím nám připravila nejednu pěknou chvilku při následném hubení vší ….