Problémy s drzou exekutorskou lobby znají snad již všichni. Nyní se znovu ozývá lobby zdravotních pojišťoven s požadavky na řešení jejich problémů.
Anomálie mnoha zdravotních pojišťoven, které ze Zákona realizují stejné služby a přesto se chovají jako plně soukromé instituce, je dozajista stav hodný kontroly a změny. Vlastně není ani nic ke kontrole. Všichni to snad vidí velmi dobře.
Podle dohodnutých klíčů se přerozdělují všelijaké obrovské částky, dohadují se smlouvy zdravotnických zařízení s pojišťovnami a pojišťovny lákají klienty ke změně své pojišťovny.
Stokrát opakovaná lež se i tady stává pravdou a lidé značně otupěli. V dnešní době již neexistují argumenty, které by opravňovaly k úvahám o nutnosti mnoha prakticky stejných pojišťoven. A zvláště u nás, kde je těch pojištěnců vlastně hrozně málo. Zvládnout něco přes deset milionů klientů je při dnešní úrovni techniky hračkou. Co dělají ty stovky až tisíce lidí v řídících a kontrolních orgánech pojišťoven nikdo pořádně netuší a je ticho. Ta procenta z vybraného pojistného na činnost těchto parazitů jsou opravdu obrovská. A hlavně - zbytečná.
Logicky ale vyplývá, že když je problém někde u některého zdravotního zařízení , tak se o řešení tohoto problému stará ( či nestará) několikanásobně více lidí, než napovídá zdravý rozum.
Na druhou stranu u nás prakticky nemůže existovat plně soukromé zdravotnické zařízení bez napojení na státní přerozdělování peněz. Tak bohatí většinou nejsme.
Tuto absurditu je dobře vidět u stomatologických zařízení, kde již mnoho let panuje obrovské temno v účtování placených a neplacených služeb. Mnozí si vybavují svá pracoviště předraženými technickými pomůckami, protože i zde je korupce ve vztahu k povolování zařízení Ústavem pro kontrolu léčiv. Jen ti "pomazaní" mohou dodávat, protože lékařská či stomatologická komora je taky jen korupční systém.
A nic se ani po dvaceti letech neděje !
Před posledními volbani se ozývaly rozumné hlasy, týkající se sloučení zdravotních pojištoven se Správou sociálního zabezpečení. A logicky, když sociální systém má jen jednu pojišťovnu, tak musí stačit jeden systém zdravotního pojištění.
A vše ostatní nechť je soukromé se 100 % placením. Ale bez napojení na Státní povinný systém s výjimkou naléhavých případů do doby, než se někde vyřeší situace v rámci Státního systému.
Nějaký Státní ústav kontroly léčiv je stejně něco jako Státní plánovací komise za socialismu. A jak si kdo namaže, tak jede. Tak to bylo tenkrát a je i dnes. Jen v této době jde o daleko vyšší částky vyčleněné pro korupci a krádeže.
Stačí přeci jen jeden takový ústav v rámci EU a získaný certifikát musí platit všude. Dokonce to již platí, ale nikdo to neakceptuje. Dnes již žádný zákon ani vyhláška nesmí odporovat Evropskému právu. Přechodné období již skončilo.
A vládě i poslancům to je naprosto jedno. Vědí samozřejmě a zcela určitě, proč nic neřeší. Jsou součástí tohoto schvalovacího systému a není to zadarmo. A o tom to je.
Asi nás čeká ještě mnoho let,než se tyto logi cké zrůdnosti vyřeší. Není k tomu ta politická vůle napříč politickými stranami. Berou všichni !
Poslední tragikomická věc je návrh zvýšení zaručené marže u lékáren, jako kompenzace poplatku za recept. To je již opravdu drzost - ale asi se dokonce i bude realizovat. A zde je to jádro pudla.
a potom ( až dostanou všichni zdravý rozum a zloději budou odsunuti ) bude líp !
