Muž, největší chudáček na světě

Muž je od nepaměti pánem tvorstva, popravdě myslí si to. Tedy dobře. Napsala jsem pár článků o mužích, otcích, milencích. Pak však napíšu článek o ženě a ouha, jsem zlou ženou, která nemá svůj den a delfínci byli lepší. Dobře tedy pánové, tady to máte...

wallpapers

Jsem vdanou ženou, která si vzala toho nejbáječnějšího muže pod slunce. I přesto mám však občas pocit, že vyletím z kůže. Nejsem tou manželkou, kterou manželství zničilo, ale posílilo. I přesto mám občas pocit, že mě můj manžel jednou dostane do blázince.

Muži jsou zkrátka takoví jací jsou. Když myslí na sex, myslí prostě na sex. Nic jiného pro ně v tu chvíli neexistuje. Chtějí pouze to a nic jiného. Ženy naopak myslí mezitím na spoustu dalších blbostí, kdy nakoupit, co uvařit, kdy vyžehlit, atd,... Což je samozřejmě špatně. Milé dámy pak se nedivme, že vysycháme, že?

Nic si neužijeme, nad vším přemýšlíme, zvládáme dělat pět věcí najednou, ale k ničemu to nevede. Pak se divme, že jsme neustále unavené.

Muži zkrátka dostali do vínku heslo"miláčku-buď v pohodě, když nejde o život jde o hovno"

A mají ve své podstatě pravdu. Život by pro nás byl mnohem jednodušší, kdybychom alespoň občas zhasly mozek a přestaly řešit všechny blbosti a moudra světa.

Ale zpět k mému muži. Proč mám občas pocit, že vyletím z kůže? Protože mu strašně závidím tu jeho děsnou pohodu, kterou na mě vyzařuje a já se ji prostě neumím naučit.

Možná je na čase, abychom se i my ženy konečně začaly učit něco od nich, třebas právě ten duševní klid, který mi postrádáme.

Možná by se nám žilo lépe, bez stresu a dokonce by nám to i víc slušelo, nemyslíte??