Řešení padlo, Temelín nebude

Řešení padlo, nový Temelín nebude. Před časem jsem tu na blogu nastínil situaci, jakto bude s Temelínem. Položil jsem otevřenou otázku k zamyšlení, i kdyžjsem věděl, jak to dopadne. Jiné východisko totiž nebylo.  Ale co dál?

foto autor

Jádro ano nebo ne? Jednou ano, ale ne Temelín, ale rekonstrukce Dukovan. Proč? Jsou dva důvody. Za prvé stárnou Dukovany rychleji než Temelín a bude je potřeba obnovit. Dnes má jeden reaktor výkon cca 440 MW. Nové reaktory běžně dovedou 1000 až 1500 MW. Je tam plně funkční infrastruktura a to včetně rozvodné sítě VVN 400 kV. A to je ten druhý důvod. Nový Temelín by potřeboval nejen infrastrukturu, ale především by potřeboval výstavbu nové linky 400 kV z Temelína do Havlíčkova Brodu. Jestli lidé jásali, že bude nový Temelín, tak lidé na Vysočině z nové linky 400 kV nadšení nebyli.

 

A ještě jedna věc se zapomněla veřejnosti říci. Nové jádro v Temelíně by potřebovalo v souběhu výstavbu energetického zdroje pro regulaci rozvodné sítě. Přetíženost sítě je potřeba něčím umět vyrovnat. Výstavba obdobné varianty jako je přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně. Dukovany mají dvojkombinaci Dalešice-Mohelno.

 

Jádro bude, ale postupně se  zapomene na politický cíl a vrátí se k ekonomickému cíli, k Dukovanům.

 

Co ale do té doby? Je tu naděje, že se vytvoří prostor pro rozumná technická řešení a nastane renesance pro malé, střední, ale i možná pro velké vodní zdroje. Místa tu jsou, jen se držela dlouho hluboko na samých dnech úřednických šuplíků. Bez rekonstrukce zaniklých a výstavby nových vodních zdrojů to nepůjde. Ano, bude se možná někdo muset přestěhovat, ale snad už máme tak vyspělou společnost, že těm lidem nabídneme pomoc s novým bydlením a s hledáním nové práce. Potřeba ochrany vody je nutná a nezbytná. Energetické vodní zdroje jsou stálé, dobře regulovatelné a umí najet i z takzvané tmy v době blackoutu. Když se dobře navrhnou, tak umí být ochranou před povodněmi. Zadržet vodu, když je jí moc a pustit, když je málo. Krásný příklad byl vloni. V červnu pršelo až tak, že byly povodně, měsíc na to nastalo extrémní suchu. Vody si musíme vážit a umět s ní hospodařit. Pitná voda, to je vážný problém. Celosvětově je už dnes nyní o pitnou vodu větší zájem než o ropu. V ČR ale máme místy problém, dochází k výraznému snížení zásob podzemní vody. Je potřeba se naučit zadržovat povrchovou vodu tak, aby se mohly obnovovat zásoby podzemní vody. Voda k rekreaci a pro zemědělské účely, to snad není potřeba vysvětlovat.

 

Nebojme se a začněme opět vytvářet si zásoby vody, zejména pro zdroje pitné vody a energetické zdroje. Je tu jenom jedno úskalí, česká legislativa. Je tak komplikovaná, že bere vůli dopředu cokoliv dělat. Najde se tu kdejaký pomatenec, který je ochoten přenést žabičku i kilometry, jen aby mohl házet klacky pod nohy. Ale jak říkám, i on se potřebuje jednou za čas doma umýt a rozsvítit si žárovku. Vždy závidím Jakubu Krčínovi, že nemusel bojovat s pomatenci a mohl tak vytvořit krásné a užitečné jihočeské rybníky.

Autor: Jiří Baudyš | pátek 9.5.2014 1:29 | karma článku: 10,86 | přečteno: 641x
  • Další články autora

Jiří Baudyš

Plameňáci to umí. A co lidé?

13.5.2014 v 23:15 | Karma: 9,14

Jiří Baudyš

Osmdesát miliónů

6.2.2014 v 16:53 | Karma: 16,56

Jiří Baudyš

Analfabetizmus nebo lajdáctví?

30.1.2014 v 0:23 | Karma: 14,17