Každé nic má svoje Něco - Andělé (1.část)

18. května by oslavil 79.narozeniny můj tatínek, který bohužel před půl rokem zemřel. Od dnešního dne bych si proto dovolila v čase snídaně přihodit něco na "čtecí zub". Pokud není čtení kapitol šálek vaší ranní kávy, rychle pryč!

Andělé

Tak se konečně stěhuji do svého bytu, rok po tvé smrti, tatínku. Už tě slyším, jak říkáš, že jsem si dala na čas. No a máš jako vždy pravdu. Dala jsem si na čas. Ale konečně se to stalo a já mám svůj vlastní byt a v něm možná rozhodnu, kdy se my dva setkáme. Naplánuji si hezké datum a načasuji ideální hodinu. Nebo v něm zažiji něco pikantně zvláštního. Uvidíme.

Vím, že by se ti tenhle „kumbálek 2 + kk“ jen sotva líbil. Nesplňuje ani jedno z tvých kritérií. Razil jsi při koupi sestřiny nemovitosti dvě hesla: „nádherný výhled a sympatická makléřka“. Ani jeden z výše jmenovaných požadavků si můj nový bejvák nevzal k srdci. Výhled je z jedné strany na uplácaný dvorek a z druhé na protější činžák. A makléř – ani se neptej: nagelované, neprofesionálně, na černo nabarvené, zbytky vlasů, růžová pomačkaná košile a seladónský výraz typu: „dostanu do postele každou nad čtyřicet“ mi vůbec sexy nepřipadal. Na závěr našeho jednání věnoval mé osobě klíčenku s logem prodávající realitky se slovy: „Toho si važte, tento dárek dostávají pouze VIP klienti“. Usmál se zeširoka a já zjistila, že mu chybí přední zubní trojka. Umím si představit, jak nějakou zve na skleničku a s tímto úsměvem jí předává reklamní předmět se slovy: „VIP – vrchol, intenzita, provize“. A já, husa, mu nejen poděkovala, ale také vyjádřila obdiv nad tou kýčovitou cetkou.

Ale vážně - mně se ten byt opravdu líbil. Nedokážu to popsat, ale pohlcoval mě svým „ego loci“ prostě zvláštním proudem nečekaného, děsivého, poutavého. Něčeho nadpřirozena. Jako by si tam byl se mnou. Prostě myšlenkové sdílení. Musím také přiznat, že se mi nechtělo již čekat na další nabídky  a při pomyšlení na setkání s výše jmenovaným fešákem se mi udělalo od žaludku nevolno. To bych už nevydýchala.

Tak zítra konečně nastane den D - den velkého stěhování a já se modlím, ať vše dobře dopadne. Buď tak hodný, tatínku, stůj při mně a drž palce, chci to mít už za sebou. Mám ještě jednu prosbu, přimluv se tam nahoře, u andělů, ať mi tady dolů pošlou někoho, ať tu nejsem sama, samota mě totiž ubíjí.  Děkuji. Posílám ti i andělům - pac a pusu do nebe.

 

 

Autor: Irena Bátrlová | pondělí 18.5.2020 8:00 | karma článku: 11,63 | přečteno: 245x
  • Další články autora

Irena Bátrlová

Chlupatý krtek

2.5.2024 v 5:25 | Karma: 9,13

Irena Bátrlová

Strategický přesun chlupin

30.4.2024 v 5:25 | Karma: 9,25

Irena Bátrlová

Nejkulaťoulinkatější

22.4.2024 v 5:25 | Karma: 10,78