Proč mě v Tescu zase dlouhý čas neuvidí

Říkám si, že v některých věcech bývám až moc tvrdohlavý. Stejně jako jsem díky "záhadnému" kácení vzrostlých stromů vedle nově otevíraných provozoven Lidlu u nich nikdy neutratil ani korunu, k Tescu mám negativní vztah odpočátku.

A sice si to se mnou "rozházeli" hned při mé první návštěvě - Před deseti lety, po škole, jsem přišel do Prahy s jednou taškou a plány jak udělám kariéru v ČKD. Byla zrovna zima. A jak stále přituhovalo, vyrazil jsem do víru velkoměsta se teple obléct. Kult nakupování, tak jak ho známe dnes, se v té době teprve rozjížděl. V OD Máj, již tehdy patřící Tescu, jsem si koupil teplou vestu, kterou jsem si vzhledem k mrazům odnesl (po zaplacení samozřejmě) hned na sobě. Podotýkám - v obchodním domě, kde už tehdy byly bezpečnostní rámy a kamerový systém. Sjíždějíc po eskalátorech jsem v přízemí onou novou vestou upoutal pozornost pracovníka ostrahy (někdejší ministr Bublan pro podobné lidi vymyslel trefné pojmenování "horlivý trouba"). Na jeho dotaz jsem s klidem vytáhl účtenku na 2200 Kč, dokonce i s vytisknutým datem, časem starým jen pár minut, a oddělením oděvů - na tehdejší dobu docela podrobný paragon. Aniž bych se stačil zeptat, kde vidí problém, už cosi špitl vysílačky a rázem se spustilo divadlo pro kolemjdoucí. Těm dvěma příchozím kolegům rázně a nahlas (snad aby ani paní v důchodovém věku nepřeslechla) "Ten pán v té vestě nepřišel!" A než jsem stačil přitakat a říci že to ani netvrdím, už jsem byl veden dozadu. A vlastně dodnes ani nevím, proč to všechno. "Vzadu" účet jen sjel očima nějaký jejich kápo a řekl: "V pořádku." A že můžu jít zadním vchodem (to snad aby neutrpěl jejich mediální obraz před zákazníky...). Tenkrát jako mlaďas-truhlík jsem to přešel, stát se to dnes, už bych se nejspíš chtěl po někom projít.
   Pár let na to jsem viděl v televizi ostrahu stejného řetězce, jak šmírovali kamerovým systémem v převlékacích kabinkách, či si opakovaně surovým způsobem vybíjeli vzek na zlodějích (jen doufám, že to nebylo jen kuli tomu, že by se jim taky nelíbila jen jejich účtenka).
   Zkrátka jsem si řekl, že řetězci, který má evidentně přístup "co zákazník, to zloděj nebo minimálně sprostý podezřelý" nemám důvod dělat tržbu.
   Až minulý týden mne zlákala nabídka SET-TOP-BOXu "v akci" za osm stovek. Reklamním tiskovinám sice nevěřím, ale třetí den jsem jel kolem a tak jsem po letech do Teska zase vešel. A jaké bylo překvapení - přístrojů plno, všechny s cenovkou na regále a i ten inzerovaný za těch osm stovek "k dostání". Jeden jsem zakoupil a včera se rozhodl zakoupit dva další. Stejný regál, stejný přístroj, jen ta cenovka mezitím asi někam zapadla... A když pak u pokladny vytahuji peněženku, displej hlásí 999Kč. No nekupte to. Pokladní tvrdí asi opomenutí, já tvrdím záměr - když někdo starou cenovku sundá, je jasné, že musí druhou nandat. Teda měl by. Mezi řečí jsem se o tom zmínil přátelům a ty prý doma při čtení účtenky taky občas kroutí hlavou.
   Nakupovat tam, kde se zákazníkem bojují, místo aby s ním tahali za jeden provaz, nemám zapotřebí.
   Ale asi si budu muset pomalu zvykat, doba už je taková - minulý týden mi zavřeli "pekařství s doplňkovým prodejem", kde jsem si denně kupoval svačiny, a hlavně, kde se mi prodavačka nebála říct třeba "počkejte si do zítra, to budou čerstvé". Slzu si asi neodpustím, jestli mi jednou zavřou drogerii, která se za posledních 25 let, co ji navštěvuji, s nadsázkou změnila jen dveřmi na fotobuňku. Drogerie, kde je vše stále na svém místě a nízké a transparentní ceny mají i bez akcí... Važme si a takových obchodů a obchodníků. A nakupujme u nich.

Autor: Robert Bartyzal | úterý 5.5.2009 9:40 | karma článku: 29,74 | přečteno: 2739x