Ve sněmovně se diskutovalo o přípravě na krizové situace a obnovení branného spolku

V prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se ve čtvrtek 25. února konal kulatý stůl na téma: „Příprava obyvatel na krizové situace a její systémové zavedení do škol a obnova Branného spolku“.

Ten uspořádal sněmovní Výbor pro obranu pod záštitou pana poslance Chalupy. U kulatého stolu nechyběl ani náš spolek a níže je pár postřehů, které jsem si v jeho průběhu poznamenal.

Naprostá většina všech zúčastněných se shodla, že současné rozdělení bezpečnostních témat do jednotlivých předmětů je nedostatečné. Některá témata se dublují, jiná vynechávají a často dva učitelé dávají žákům na stejné téma protichůdné informace. Velkým problémem také je nedostatečné propojení získaných znalostí s reálným životem, kdy žáci se sice učí teorii, ale už nevědí, k čemu to mohou využít.
Situaci navíc komplikuje fakt, že třídní kniha snese všechno a nikdo prakticky nekontroluje, jak tato výuka reálně ve školách probíhá.
Školám se nemůžeme divit, protože stejný přístup má i Ministerstvo školství, do jehož působnosti sice příprava žáků spadá, ale kulatého stolu se i přes pozvání nezúčastnilo.

Řešením by podle většiny zúčastněných (a je to i můj názor) bylo zavedení jednoho předmětu, nazvaného třeba „Bezpečnost“. Ten by v sobě kombinoval nejen problematiku OČMU (havárie, povodně, tísňové volání,…), ale také první pomoc, přípravu k obraně státu, prevenci kriminality nebo terorismus. Otázkou je, kde na tento předmět vzít prostor. Podle plk. Eleonóry Tilcerové z HZS ČR by šlo využít tzv. disponibilní hodiny, z nichž si postupně „ukusují“ jiná témata.

plk. Mgr. Eleonóra tilcerová, GŘ HZS: Lobujeme za samostatný předmět, protože jinak se nikam nedostaneme. Chybí závazný právní dokument, který by výuku bezpečnosti řešil. HZS se dlouhodobě snaží podporovat školy a jen v roce 2015 připravil akce pro desítky tisíc žáků. Návštěvy hasičů ve školách ale musí být jen pomyslnou třešničkou na dortu. Výuka musí fungovat především uvnitř jednotlivých škol. Na výuku ochrany člověka se musí zaměřit Česká školní inspekce a nekontrolovat jen to, co je zapsáno v třídní knize. Musíme si uvědomit, že je potřeba vzdělávat nejen žáky a studenty, ale celou společnost. Jde o běh na velmi dlouho trať – pokud by se výuce bezpečnosti školy pořádně věnovaly, za 30 let by byla proškolena více než polovina populace.

doc. JUDr. PhDr. Ivo Svoboda, Ph.D.: Dokud nebude přikázána povinnost školení, tak se nebude na školách provádět. Na naší fakultě jsme připravili vzdělávání pro učitele – nepřihlásil se nikdo. Branná výchova byla zavedena na základě mezinárodní smlouvy, která je stále platná a neplníme ji. Potřebujeme vyhlášku, která zavede jeden samostatný předmět. Rozdělení je jen fikce a neučí se. Problém jsou rámcové vzdělávací programy a jejich rozdíly. Příkladem může být Slovensko – předmět Malý záchranár.

Mgr. et Mgr.František Paulus, GŘ HZS: Na Slovensku je vzdělávání zakomponováno v zákoně o civilní obraně. Téma by mělo zůstat v kompetenci MŠMT jako v cizině, ale problémem je rozdělení do 7 předmětů. Žák si informace nedokáže spojit a podle toho se v nouzi zachovat.

Ing. Bohuslav Chalupa, místopředseda výboru pro obranu: V dnešní době běží hybridní válka. Musíme se učit, jak být kritičtí a umět zpracovávat informace z médií a sociálních sítí.  Do problematiky bezpečnosti musí patřit také zásady kybernetické bezpečnosti.

Ing. Pavel Ťulák, autor branných zákonů: Jestli chceme přežít jako stát, musíme se připravovat a dívat několik let dopředu. Je otázka, jestli mám lídry pro výchovu k občanství a jak by se k tomu postavila média.

MUDr. Pavel Budinský, Ph.D, MBA, Československá obec legionářská – Teoretizovaní o krizových situacích je zbytečné, protože člověk přechází na úplně jiné normy. Připravenost státu je dnes skoro nulová, stát by se měl starat o to, co by se dělo když by byla občanská válka.

Ing. et Mgr. Josef Vilášek, Univerzita Karlova: Zákon 73/1973 Sb., o branné výchově řešil vzdělávání žáků a učňů, Ministerstvo školství zabezpečovalo přípravu pedagogů. Měla by se spojit ministerstva a vzniknout zákon o ochraně a obraně obyvatelstva, který by řešil i přípravu obyvatel.

Několik dalších postřehů, které mi utkvěly v paměti, ale bohužel jsem si nezapsal jejich autory:

• Učitelé, kteří by byli připravování speciálně pro výuku předmětu Bezpečnost by mohli být využitelní i pro krizové řízení své obce. Starostové v malých obcích často nemají žádné povědomí o tom, jak postupovat v krizi.
• Bezpečnost je velmi široký pojem – kromě uvedených témat je i potravinová, ekologická, peněžní a další.
• Nejsme ochotní akceptovat, že svět není bezpečný. Politici si musí uvědomit, že civilní obrana je součástí války a je ještě důležitější, než zbraňové systémy.

Závěr kulatého stolu

Vznikne pracovní skupina, která připraví návrhy. Za dva měsíce bude svolán další kulatý stůl, kde pracovní skupina představí výsledky své práce.

(Výše uvedený text vychází z mých poznámek, proto není a ani nemůže být doslovný)

Problematice přípravy obyvatel na krizové situace se ve svém čtvrtečním vysílání věnoval také Český rozhlas. Záznam si můžete poslechnout zde.