Je to sotva několik málo minut, co se nad našimi hlavami rozezněly sirény. Sirény, které tu jsou pro naši ochranu a každou první středu v měsíci nás hlasitě upozorňují na svoji existenci.
Dokážeme ale jejich "řeči" porozumět? Víme, co nám říkají?
Rotaení sirénaM. Bareš
Sirénám jsem se zde na blogu už jednou věnoval, bylo to hned v prvním článku, téměř na den přesně před dvěma lety. Zatímco první článek se zabýval tím, proč se vlastně sirény zkoušejí, dnes se podíváme na jednotlivé signály, kterými k nám promlouvají.
Do roku 2001 existovalo v České republice několik varovných signálů, které nás upozorňovaly na hrozící nebezpečí - Všeobecná výstraha, Katastrofa, Nebezpečí zátopové vlny. Ty doplňovalo několik dalších signálů, které ovšem nebyly určeny pro varování veřejnosti a alternativní způsoby, jako například kostelní zvony nebo údery na železné kolejnice.
Od té doby se mnoho věcí změnilo a v současné době platí jeden jediný signál, který slouží pro varování veřejnosti:
Kromě Všeobecné výstrahy existují další dva signály, které ovšem nejsou varovným signálem:
Moderní elektronické sirény a místní informační systémy (rozhlasy) umožňují po odvysílání Všeobecné výstrahy předat krátkou tísňovou informaci, tedy předem připravené hlášení, které specifikuje druh nebezpečí:
Všeobecná výstraha, Nebezpečí zátopové vlny, Chemická havárie, Radiační havárie
To, jestli v místě Vašeho zaměstnání nebo domova uslyšíte doplňkovou tísňovou informaci, se můžete nejlépe přesvědčit v průběhu zkoušky sirén. Pokud neslyšíte následné hlášení o proběhlé zkoušce, nacházíte se pravděpodobně v místě, kde je pouze rotační siréna.
Co dělat dál?
Pokud není zřejmé, že jde o povodeň, upozorňuje siréna s největší pravděpodobností na havárii s únikem nebezpečné látky. Proto je řešením, ukrýt se do nejbližší budovy, ideálně do vyššího patra. Většina nebezpečných látek se šíří při zemi, proto nikdy nevyhledávejme úkryt v podzemních prostorách (ani stálé úkryty CO).
Riziko zasažení nebezpečnou látkou můžeme ještě snížit tím, že utěsníme nebo přelepíme otvory kolem dveří a oken a přesuneme se do místnosti na opačné straně, než je zdroj nebezpečí.
Důležitou zásadou je nikam netelefonovat. V kritické situaci je celá infrastruktura přetížena a je důležitější umožnit spojení pro záchranné organizace. Velmi nezodpovědné je volat dětem do školy a chtít, aby se rychle přišly schovat domů. Zaměstnanci škol mají své postupy a vědí, jak se zachovat. Svým jednáním bychom děti vystavovali zbytečnému riziku.
Neměli bychom zapomínat ani na starší, nebo zdravotně postižené sousedy. Obzvlášť neslyšící jsou odkázáni pouze na naši pomoc, protože se nemusí o nebezpečí vůbec dozvědět.
Kde získat další informace?
Ihned poté, co se ukryjeme, zapneme rádio a televizi. Tam se dozvíme další informace o nastalé situaci a budeme upozorněni, až nebezpečí odezní.
Informace můžeme také získat prostřednictvím megafonů na vozech policie a hasičů, případně prostřednictvím SMS, které rozesílají některé městské a obecní úřady svým občanům (obvykle po předchozí registraci).
Vždy se důsledně řídíme pokyny, které obdržíme!
Článek je prvním ze série, která má přiblížit postupy při nejrůznějších mimořádných událostech a krizových situacích.
Ochrana obyvatel a mimořádné události - nová skupina Facebook
