Před chvílí skončila první část mimořádné schůze Poslanecké sněmovny k událostem v areálu muničních skladů ve Vrběticích. Nebudu se zabývat hledáním viníka, to je úkolem policie. Ale dnešní schůze poukázala na nepřesnosti, které se už delší dobu objevují v médiích.
Poslankyně za ODS Jana Černochová dnes několikrát mluvila o takzvaném krizovém zákonu, tedy zákonu 240/2000 Sb. o krizovém řízení a doporučila ho premiérovi a ministrovi vnitra jako pěkné čtení na víkend. V tomto zákoně se podle jejích slov oba dočtou, jak mělo být postupováno. Celý problém se totiž točil kolem (ne)vyhlášení krizového stavu po první explozi.
Paní poslankyně uvedla, že je podle jejího názoru "velmi sporná role hejtmana Zlínského kraje Mišáka, který nevyhlásil po výbuchu skladu stav nebezpečí případně neinicioval vyhlášení krizového stavu". Později ještě dodala, že "kdyby došlo k vyhlášení krizového stavu nebo aspoň stavu nebezpečí, bylo by možné například prakticky okamžitě zapojit do ostrahy areálu, skladu či pro jiné účely příslušníky Armády České republiky".
V závěru pak zmínila, že "pan hejtman Hašek, když se propadl nějaký svah na jižní Moravě, tak běhal čtyři dny v maskáčích před televizními kamerami. Vyhlašoval nouzový stav, žádal premiéra o krizový stav".
Její slova ukazují na častý nešvar posledních dní, kdy z mnoha úst slyšíme nejrůznější citace z krizového zákona a jeho aplikování na situaci ve Vrběticích. Nejde pouze o paní Černochovou, ale o mnohé další politiky a média. V jejím případě je to ovšem horší v tom, že je od roku 2006 (s malou přestávkou) starostkou Městské částí Praha 2 a z tohoto titulu i předsedkyní Bezpečnostní rady (komise) této městské části. Má tedy přípravu na krizové situace a jejich řešení ve své náplni práce.
Samozřejmě ale chápu, že agenda starostů je hodně široká a krizové situace nebývají nijak časté.
Co je tedy špatně?
Krizový zákon a ústavní zákony znají celkem čtyři krizové stavy, z nichž dva bývají více či méně často vyhlašovány. Jsou jimi stav nebezpečí a nouzový stav. Zatímco stav nebezpečí vyhlašuje hejtman, v případě nouzového stavu jde o vládu.
Věta, že hejtman Mišák měl vyhlásit stav nebezpečí případně iniciovat vyhlášení krizového stavu, je tak logickým nesmyslem. Už samotný stav nebezpečí vyhlašovaný hejtmanem by totiž byl krizovým stavem.
Stejně tak výrok, že hejtman Hašek vyhlašoval nouzový stav a žádal premiéra o krizový stav, je nesmyslný. Jednak proto, že krizový stav (stav nebezpečí) může vyhlásit hejtman sám a pak také proto, že zmíněný nouzový stav může vyhlásit pouze vláda nebo její předseda.
V tomto případě jde nejspíš o pouhou záměnu pojmů krizový stav, stav nebezpečí a nouzový stav. Často se také můžeme setkat s pojmem "stav nouze", místo nouzového stavu. Ten ovšem nelze zaměňovat, protože i tento pojem má své místo v krizovém řízení - stav nouze může nastat v distribuční soustavě v plynárenství nebo elektroenergetice.
Pro úplnost zmiňme ještě zbývající dva krizové stavy, které vyhlašuje parlament - jsou jimi stav ohrožení státu a válečný stav.
Pomohl by krizový stav?
Připusťme, že by stav nebezpečí skutečně byl vyhlášen. Změnila by se nějak situace ve Vrběticích? Silně o tom pochybuji.
Zastavme se u výroku, že by v případě jeho vyhlášení bylo možné okamžitě zapojit armádu do ostrahy areálu či pro jiné účely.
Pokud by nasazení armády bylo vázáno na vyhlášení krizového stavu, pak by vojáci nemohli zasahovat například u nedávného zřícení mostu ve Vilémově a mnoha dalších událostí. Nic takového ale neplatí a navíc podle vyjádření Policie ČR ani nebyli vojáci na místě exploze pro záchranné práce potřeba. Jak uvedl náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek pro ČT, situace by se vyhlášením stavu nebezpečí pro zasahující složky nijak významně nezměnila.
Jiná situace je v případě střežení areálu, k čemuž je armáda nyní využívána. Pokud má armáda zajišťovat ostrahu areálu s využitím zbraní a pravomocí policistů, pak není důležité, zda byl vyhlášen krizový stav, ale jejich povolání k plnění úkolů PČR. A toto může nařídit pouze vláda.
Jaký další přínos může mít stav nebezpečí?
Stav nebezpečí je jedna věc, ale aby měl význam, musí být při jeho vyhlášení také stanovena krizová opatření. Tedy pracovní povinnost, poskytnutí věcného prostředku,provádění staveb, stavebních prací, vykonávání péče o děti, přednostní zásobování, zabezpečení náhradního způsobu rozhodování o dávkách sociální péče, hlášení přechodné změny pobytu, evakuaci obyvatelstva a zákaz vstupu.
Která z výše uvedených opatření by v tomto případě byla přínosem je otázkou. Maximálně tak zákaz pobytu vztažený k vyhlášení evakuace, ale to by bylo pro místní obyvatele značně nepříjemné opatření.
Krizový stav totiž bohužel, přestože si to mnozí myslí, není žádným zázračným "nástrojem", který vyřeší všechny problémy a zachrání Vrbětice.
