Premiér chce zavést stupně ohrožení. Co nám přinesou?

Premiér Bohuslav Sobotka požádal ministra vnitra o bezpečnostní audit České republiky. Součástí má být nejen prověření současné legislativy, ale především návrh zavedení stupňů ohrožení.

Přestože Česká republika tuto stupnici dosud nemá, nedá se říci, že by s rizikem teroristického útoku nepočítala. Už od roku 2002 tu existují čtyři stupně bezpečnostní ochrany důležitých objektů. Ty se týkají objektů orgánů státní správy a navíc jsou v rozhodnutí o jejich vyhlášení doporučována i pro místní samosprávu.

Stupeň I. - možné ohrožení
Vyhlašuje se k zvýšení úrovně bezpečnosti a připravenosti na mimořádné události, přičemž se realizují adekvátní opatření, která zahrnují:

1. provedení kontroly aktuálnosti a reálnosti zpracovaných dokumentací k zabezpečení bezpečnostní ochrany objektů, se zaměřením na havarijní a krizové plány, zabezpečení ukrytí a evakuace osazenstva objektů, ochranu předmětů chráněného zájmu,
2. zajištění trvalé přístupnosti k dokumentacím havarijních a krizových plánů,
3. proškolení všech zaměstnanců a pracovníků ostrahy objektu k problematice přijímaných opatření, činnosti po vyhlášení jednotného varovného signálu, provozního řádu objektu, potřeby ostražitosti vůči osobám, které v objektu nemají stálé pracoviště, zejména pokud nesou zavazadla, ostražitosti vůči neidentifikovatelným vozidlům v areálech objektů nebo v jejich blízkosti, vůči opuštěným balíčkům nebo zavazadlům a vůči jakékoliv neobvyklé činnosti uvnitř objektu a v jeho blízkosti apod.,
4. zvýšení pozornosti a důslednosti zaměstnanců ostrahy objektu při realizaci režimových opatření při vstupu osob a vjezdu vozidel do objektu,
5. stanovení konkrétních úkolů pracovníkům ostrahy objektu se zaměřením na zvýšené sledování rizikových míst průniku do objektu a zabezpečení předmětů chráněných zájmů, včetně zvýšení četnosti vnitřních i vnějších kontrolních obchůzek,
6. prověření funkčnosti systémů elektrické zabezpečovací signalizace chráněných objektů,
7. realizaci režimových opatření u objektů, budov a místnosti, které nejsou pravidelně používány, jejich zabezpečení mechanickými zábrannými prostředky tak, aby se zabránilo volnému přístupu,
8. zvýšení provádění pravidelných kontrol výkonu ostrahy objektu osobami odpovědnými za zabezpečení ochrany objektu a přijímání adekvátních opatření k okamžitému odstranění zjištěných nedostatků,
9. omezení počtů vstupů a vjezdů do objektu,
10. kontrolu došlých zásilek s ohledem na jejich možný obsah a stanovení jednoho místa pro otevírání došlých zásilek, které se nejprve prověří detekčním přístrojem a proškoleným zaměstnancem vybaveným příslušnými ochrannými pomůckami.

Stupeň II. - zvýšená hrozba
Vyhlašuje se, když hrozba roste a lze ji lépe předvídat. K zvýšení úrovně bezpečnosti a připravenosti se realizují adekvátní opatření, která zahrnují:

1. a) splnění úkolů a opatření vyplývajících z I. stupně,
2. zabezpečení trvalé dosažitelnosti zaměstnance odpovědného za realizaci bezpečnostních opatření havarijního a krizového plánu objektu spolu s ostatním personálem, který je potřebný k realizaci těchto opatření,
3. zabezpečení pravidelných prohlídek a kontrol objektů, budov a místností, které nejsou pravidelně používány a trvale střeženy,
4. zabezpečení provádění prohlídek objektů, jejich okolí, budov a místností na začátku a na konci pracovní doby se zaměřením na výskyt podezřelých předmětů,
5. vymezení bezpečnostní zóny po obvodu objektu, ve které je zabezpečeno monitorování pohybu a parkování vozidel a zamezeno ukládání předmětů.

Stupeň III. - reálná hrozba
Aplikuje se v případě vzniku reálné hrozby, nebo když jsou získány zpravodajské
informace naznačující, že hrozba proti chráněným objektům je bezprostředně možná.
K zvýšení úrovně bezpečnosti a připravenosti se realizují adekvátní opatření, která zahrnují:

1. splnění úkolů a opatření vyplývajících z nižších stupňů,
2. zabezpečení trvalé přítomnosti zaměstnance odpovědného za realizaci bezpečnostních opatření havarijního a krizového plánu objektu, spolu s ostatním personálem, který je potřebný k zabezpečení těchto opatření,
3. zabezpečení zřízení šikan a nájezdových ramp pro kontrolu vozidel a omezení vjezdu cizích vozidel do objektu,
4. všechna vozidla vjíždějící do objektu musí být důkladně prohledána,
5. všechna zavazadla, schránky, balíčky atd., přinášené do objektu musí být prohledána fyzicky a za pomoci technických prostředků,
6. přijetí dalších opatření přesahujících možnosti jednotlivých orgánů státní správy: posílení ochrany objektů silami a prostředky Policie ČR a Armády ČR, prověření a zabezpečení náhradních zdrojů zásobování zdroji energie, vody apod., ověření realizace plánů ukrytí a evakuace, ověření aktivace náhradních pracovišť apod.

Stupeň IV. - přímé ohrožení
Aplikuje se v případě přímého ohrožení chráněných objektů nebo uskutečnění útoku na některý z chráněných objektů. K zvýšení úrovně bezpečnosti a připravenosti se realizují adekvátní opatření, která zahrnují:

1. splnění úkolů a opatření vyplývajících z nižších stupňů,
2. zabezpečení evakuace osob z objektu,
3. plnění úkolů a opatření stanovených Ústředním krizovým štábem a Bezpečnostní radou státu.

V čem bude nová stupnice přínosná?

Zatímco ochrana státních objektů je řešena poměrně důkladně, chybí nám komplexnější způsob upozornění na nebezpečí, který by se dotýkal celé společnosti.
V tuto chvíli lze jen spekulovat, jak bude takováto stupnice vypadat, ale především, jaký bude mít praktický dopad a kdo bude jednotlivé stupně vyhlašovat (nabízí se Bezpečnostní rada státu nebo Ústřední krizový štáb).

Bezpečnostní složky a IZS
Pro bezpečnostní složky bude zavedení tohoto systému jistě představovat usnadnění práce. Nikoli té fyzické, ale půjde především o stanovení jasných postupů pro jednotlivé stupně, což je zatím řešeno mnoha nařízeními, vydávanými v okamžiku ohrožení postupně a nekoordinovaně.

Kritická infrastruktura

V případě kritické infrastruktury může zavedení takovéto stupnice fungovat obdobně, jako nynější čtyři stupně ochrany objektů. Vzhledem k tomu, že subjekty kritické infrastruktury povinně zpracovávají plán krizové připravenosti, promítne se nová stupnice i do těchto dokumentů.

Veřejnost a soukromý sektor

Zatímco bezpečnostní složky mají svůj interní způsob informování, v případě veřejnosti je to složitější. Můžeme předpokládat, že informace o vyhlášení některého ze stupňů půjde cestou krajů k obcím s rozšířenou působností a dále k jednotlivým obecním úřadům, které zajistí zveřejnění na úředních deskách. Protože může nastat situace, kdy bude hrozit nebezpečí z prodlení, bude informace jistě předávána i médiím.
Jako ideální způsob se jeví "semafor" na webu Ministerstva vnitra, kde by si každý občan mohl hned na úvodní stránce ověřit, jaký stupeň je aktuálně platný. Za zamyšlení také stojí možnost vytvoření jednotného místa, kde by občan získal přehled o aktuálním nebezpečí různého typu - terorismus, meteo výstrahy, povodňová aktivita.

K čemu ale veřejnost informaci o jednotlivých stupních může využít?

Pro fyzické osoby bude mít stupnice spíše "psychologický" význam při rozhodování, jestli se například zúčastnit hromadné akce nebo si více všímat svého okolí. Zároveň se zavedením stupnice bude muset ministerstvo vydat stručné, ale jasné pokyny pro veřejnost, co při jednotlivých stupních dělat a čeho si všímat. Pak nastane ta těžší část - dostat tyto informace do povědomí veřejnosti.

Ochrana státních budov je jedna věc, ale proti těm teroristické útoky většinou nemíří. Na zavedení stupnice tak budou muset zareagovat provozovatelé objektů s velkou koncentrací osob a hromadné dopravy. Bude nezbytně nutné, aby na jednotlivé stupně připravili patřičné odezvy ve svých plánech a směrnicích. Otázkou je, zda toto ponechat na každém provozovateli jednotlivě nebo formou vyhlášky stanovit jasné požadavky.