V rámci Operačního programu Životní prostředí si mnoho měst a obcí pořídilo nebo modernizovalo místní rozhlas a vybudovalo varovný systém (srážkoměry a hladinoměry). Především v případě rozhlasů šlo prakticky o jediný způsob, jak mohla obec získat finanční prostředky na jeho výstavbu.
Zatímco do roku 2009 poskytoval dotaci přímo stát a to prostřednictvím Ministerstva vnitra - generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, od roku 2010 tuto dotaci zrušil a zájemci měli využít právě OP Životní prostředí.
O tom, že mnohá města a obce této možnosti využily, se můžeme přesvědčit krátkým pohledem do seznamu příjemců - z více než 400 protipovodňových projektů jich varovný systém řeší více než polovina.
Je bezesporu jasné, že každá nově postavená siréna a každý obecní rozhlas, který umožňuje napojení do jednotného systému varování a informování, je přínosem a dobrou investicí do bezpečnosti.
Otázkou však je, nakolik je tento způsob efektivní. Mnohé obce totiž stály před problémem, kdy jejich rozhlas dosluhoval a starosta potřeboval vyřešit svoji zákonnou povinnost - varování obyvatel v případě nebezpečí. Jedna možnost, jak tento problém vyřešit a "nezruinovat" obecní rozpočet, spočívá v zahrnutí obecního rozhlasu do nějakého protipovodňového projektu. Obce tak společně s konzultantskými firmami hledají sebemenší potůček v okolí, který by mohl obec "ohrozit" a celý projekt si jím zdůvodní.
V mnoha případech nezůstane pouze u rozhlasu a sirén, ale pořizují se hladinoměry, srážkoměry a budují nové hlásné profily, které projekt poněkud prodraží.
To vše má samozřejmě svůj význam, ale v některých případech jde spíše o snahu navýšit dotaci, než o přínos samotného zařízení.
Například Kunětice v Pardubickém kraji plánovaly pořídit z prostředků OPŽP digitální povodňový plán, místní informační systém (bezdrátový rozhlas), srážkoměr a hladinoměr. Došlo však nakonec pouze na povodňový plán a rozhlas, protože zasáhly svými stanovisky dotčené subjekty - Český hydrometeorologický ústav a Ministerstvo životního prostředí. Ty nedoporučily výstavbu nového hlásného profilu vzhledem k duplicitě stávajícího profilu kategorie A. Stejně tak nesouhlasily s pořízením srážkoměru, který v rovinatém Pardubicku nemá příliš význam.
Omezení v programovém období 2014-2020
V nastávajícím programovém období 2014-2020 však čeká žadatele jisté omezení - budou podpořeny pouze projekty těch obcí, které se nacházejí v oblasti s významným povodňovým rizikem nebo v případě, že se na jejich území nachází kritický bod - rizikové místo při přívalových srážkách.
V roce 2007 vstoupila v platnost Směrnice o zvládání povodňových rizik 2007/60/ES, která stanovila povinnost provést do prosince 2011 předběžné vyhodnocení povodňových rizik a následně do prosince 2013 pro části území s významným povodňovým rizikem zpracovat mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik.
Otázka je, jak na změnu zareaguje GŘ HZS, které v minulosti přestalo poskytovat obcím dotace na výstavbu koncových prvků jednotného systému varování a informování a jedinou možností byly protipovodňové projekty.
Přestože sirény a další koncové prvky bývají často využívány právě při povodních, mají mnohá další využití a jsou základním prostředkem pro varování obyvatel například při úniku nebezpečné látky.
Paradoxně na dotaci nedosáhne obec, která má smůlu v tom, že jejím středem vede například rušná silnice, ale zároveň se nenachází v oblasti s významným povodňovým rizikem.
