Nová vyhláška přinese změny v záplavových územích

Evropská Směrnice o zvládání povodňových rizik stanovila povinnost provést vyhodnocení povodňových rizik a zpracovat do prosince 2013 pro tato území mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik.

Jde o velmi podrobné mapy, které umožňují zjistit nejen rozliv, ale také hloubky a rychlost proudění v konkrétních místech a to až pro pětisetletou povodeň.

Jak ukazuje množství dotazů prostřednictvím e-mailu nebo na akcích, kterých se účastníme, o tyto mapy je mezi veřejností velký zájem. Jsou však zpracovány pouze pro nejrizikovější oblasti a obyvatelé dalších míst se musí spokojit s mapou klasického digitálního povodňového plánu. To by se, pokud vše vyjde, mělo změnit. Ministerstvo životního prostředí předložilo do meziresortního připomínkovacího řízení návrh vyhlášky o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace. Ta má nahradit stávající vyhlášku 236/2002 Sb. a přinese hned několik důležitých změn.

Mapy ohrožení i pro další oblasti

Dosud si majitel nemovitosti (nebo zájemce o ni) mimo významně rizikové oblasti může na digitálním povodňovém plánu ověřit, zda jeho nemovitost neleží v záplavové oblasti stoleté povodně. Nezjistí ale, zda by jeho nemovitost ohrozila větší povodeň, ani jak vysoko by hladina dosahovala.
Správce vodního toku bude nově muset při zpracování podkladu pro stanovení záplavového území zpracovat i rozliv pro dobu opakování povodně 500 let (Q500), dále mapy povodňového nebezpečí a povodňového ohrožení. Vyhláška se bude týkat nejen oblastí s významným povodňovým rizikem, ale všech záplavových území.

Mobilní hrazení

Po několika povodních, které naši republiku od roku 1997 postihly, vznikla na mnoha místech protipovodňová opatření. Současná vyhláška však nečiní rozdíl mezi pevným opatřením typu hráz nebo zeď a mobilním hrazením, které chrání pouze pokud je včas a správně instalováno. Jednotlivé vodoprávní úřady přistupují k vyhlašování záplavových území za těmito mobilními hrazeními rozdílně a v případě, že záplavové území ukončí v místě jejich osazení, nejsou obyvatelé tohoto území nijak informováni o potencionálním riziku spojeném s tím, že mobilní protipovodňové opatření nebude včas a řádně nainstalováno.

Jednotná pravidla

Návrh vyhlášky nastavuje jednotný přístup ke stanovení záplavových území a jejich aktivníh zón – částí záplavového území, jež při povodni převádí rozhodující část průtoku, který může bezprostředně ohrozit život, zdraví nebo majetek lidí. Vyhláška bude určovat, kde je možné tuto aktivní zónu (v níž se například nesmí stavět) stanovit:

• vlastní koryto vodního toku a všechny související vodní toky v šířce určené břehovými čarami;
• území mezi linií protipovodňových opatření;
• území s vysokým povodňovým ohrožením;
• území se středním povodňovým ohrožením, hloubkou nad 0,5 m (při Q100).

U drobných vodních toků lze po dohodě s vodoprávním úřadem v odůvodněných případech stanovit aktivní zónu na Q20.