Migrační vlna a krizové stavy v ČR

V souvislosti se současnou migrační krizí se často mluví o nutnosti vyhlášení výjimečného stavu. Ten sice naše legislativa nezná, ale i tak má stát a samospráva v záloze několik možností pro případ potřeby.

V České republice existují celkem čtyři krizové stavy - stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav, přičemž všechny kromě válečného stavu lze vyhlásit i z nevojenských důvodů. Přestože zatím není nutné žádný krizový stav vyhlásit, poměrně rychle se může toto změnit. Co by to v paxi znamenalo?

V první řadě je nutné si uvědomit, že krizové stavy samy o sobě nic nevyřeší, pouze poskytují více možností úřadům a složkám záchranného systému. Proto bývají vyhlašovány až v případech, kdy nelze danou situaci zvládnout jejich běžnou činností a je nutné zavést tzv. krizová opatření.
Protože lze předpokládat, že situace by eskalovala pozvolna, bylo by i vyhlašování krizových stavů postupné. V první fázi by hejtman příslušného kraje (např. Jihomoravského) vyhlásil stav nebezpečí pro část nebo celé území kaje a zároveň s tím určil krizová opatření, která by tímto vstoupila v platnost.
Mezi opatření, která může hejtman kraje takto vyhlásit patří například poskytnutí věcného prostředku a pracovní pomoci, provádění staveb, vykonávání péče o děti a mládež nebo zákaz vstupu na určené místo.
Jak vyplývá z výše uvedeného textu, neřeší tato opatření problém samotného přílivu uprchlíků, ale zajištění podmínek pro jejich pobyt. Jedná se tedy o opatření pro nouzové přežití po nezbytně nutnou dobu.

Pokud nebude postačovat vyhlášení stavu nebezpečí a problém se bude týkat více než jednoho kraje, může vláda vyhlásit pro celé území státu, nebo pro vymezené území nouzový stav. Tento stav již řeší kromě podmínek nouzového přežití také samotný vstup na území České republiky. Vláda je totiž oprávněna při jeho vyhlášení stanovit opatření k ochraně státních hranic, pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti a nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření (v případě hasičů jde v tomto případě například o výstavbu táborů).
Některá krizová opatření však mohou směřovat i proti vlastním občanům, jako v případě omezení práva pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací. Toto opatření si lze představit především v bezprostředním okolí zařízení pro cizince, kde by mohlo docházet ke zbytečnému vyhrocování situace.

Často bývá v souvislosti se současnou migrační vlnou zmiňován poslední zmiňovaný krizový stav - stav ohrožení státu. Ten může vyhlásit Parament na návrh vlády a k přijetí usnesení o jeho vyhlášení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů.
V takovém případě je Vláda oprávněna nařídit omezení vstupu na území České republiky osobám, které nejsou občany České republiky a omezit držení a nošení střelných zbraní a střeliva.
Tento stav je však spíše jakýmsi předstupněm válečného stavu a může být vyhlášen v situacích, kdy je bezprostředně ohrožena svrchovanost státu, územní celistvost státu nebo jeho demokratické základy. Ani jedna podmínka pro jeho vyhlášení však v souvislosti s migrační krizí není naplněna.

Ne všechna opatření jsou ale vázána na vyhlášení krizového stavu. I bez nich totiž může Vláda povolat Armádu ČR k plnění úkolů Policie ČR, pokud síly a prostředky policie nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti. Stejně tak tomu bylo v minulosti už několikrát při povodních nebo nedávno ve Vrběticích.
Pro některé situace, jako je havárie jaderných elektráren, je toto nařízení dokonce v platnosti trvale.
Vláda svým nařízením určí nejen počet vojáků, ale také objekty důležité pro obranu státu a úseky státních hranic střežené vojáky armády.

Pokud nepotřebuje AČR ke konkrétnímu úkolu zvláštní pravomoci, může se zapojit do řešení migrační krize i bez samotného nařízení Vlády a to na základě Ústředního poplachového plánu Integrovaného záchranného systému.
Pro jeho potřeby vyčleňuje AČR například 4 odřady s materiální základnou humanitární pomoci (celkem pro 1800 osob) nebo odřady pro převoz humanitární pomoci a zásobování.
Pokud by v souvislosti s pobytem uprchlíků došlo k výskytu vysoce nebezpečné nákazy, má armáda připraven mobilní biologický tým, zdravotnické týmy včetně sanitních vozidel a speciální nemocnici v Těchoníně.

Další článek: Kam s uprchlíky?

Autor: Michal Bareš | středa 2.9.2015 14:32 | karma článku: 11,74 | přečteno: 1014x