Komentář: (ne)varování obyvatel před zaplavením sídliště Na Šancích

Obvykle se po každém průšvihu typu únik nebezpečné látky nebo povodeň objeví kritika měst a hasičů za včasné nevarování obyvatel. Bylo to tak opakovaně po událostech v Synthesii, v Píšťovech nebo při požáru v Lanškrouně.

Podobná vlna kritiky se teď snesla na adresu chrudimské radnice.

Zatím jsem se vždy zastával vedení měst a snažil se vysvětlit, proč v tom chybu nevidím. V případě včerejší bleskové povodně na Šancích je to složitější a město rozhodně chválit nemohu.

Pár faktů:
1) Odpovědnost za varování obyvatel na území obce má starosta obce. Ten může spustit varovný systém buď přímo (místní informační systém) nebo prostřednictvím KOPIS.
2) Chrudim disponuje od roku 2007 systémem SMS infokanál. Ten začalo využívat ze dvou důvodů – rozesílání výstrah starostům obcí a právě varování obyvatel po zkušenostech v sídlišti Na Šancích z roku 2006.
3) Chrudim má místní informační systém (VISO 2002), který umožňuje rychlé varování obyvatel pomocí 138 hlásičů s reproduktory a 4 elektronických sirén.

A teď k samotné neděli. Ono nešťastné sídliště má smůlu v tom, že ho nezaplavuje vodní tok, ale voda z polí. Není tedy možné pro včasné varování využít automatický hladinoměr, který by sám odeslal varovnou SMS. Řešením by teoreticky mohl být automatický srážkoměr, který v okolí místa chybí. Otázka je, zda by vzhledem ke vzdálenosti od sídliště vůbec dokázal poskytnout nějaký čas. Možná by se dalo uvažovat i o vybudování menšího koryta, pouze pro možnost zjištění zvýšeného průtoku hladinoměrem, ale to je také otázka.
Vzhledem k tomu, že byla vydána výstraha a srážky přicházely postupně z jihu, měl být na místě někdo, kdo by plnil funkci jakési „povodňové hlídky“ a mohl včas spustit rozhlas a odeslat SMSky. Informace o stoupající vodě ale byly v prvních chvílích i od samotných obyvatel sídliště, takže problém vidím jinde – v samotném rozhodnutí o varování. I přes stoupající hladinu dorazila první SMS až ve 20:27.

V září minulého roku schválil starosta města nový pokyn k použití bezdrátového obecního rozhlasu VISO 2002. V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení, mohou určené osoby vstoupit do tohoto rozhlasu i na dálku prostřednictvím mobilních telefonů. Těmito osobami jsou starosta, místostarostové, pracovníci oddělení krizového řízení města, členové osadních výborů, operační důstojník HZS a další osoby určené starostou. Skutečně tedy nemůže být problém v dočasné nepřítomnosti starosty. Nevím, zda přístup má i operační středisko Městské policie Chrudim, ale bylo by to logické a nejlepší řešení. V Pardubicích to takto funguje.
Obdobně je tomu i v případě krizových SMS – ty se odesílají přes webové rozhraní a k jejich odeslání stačí PC nebo tablet s internetem. Pokud ani to nelze, je možné je odeslat přímo z mobilu. Sám jsem měl možnost tento systém chvíli testovat a je to otázka několika málo sekund. Pokud se ovšem město nevydá tak špatnou cestou, jako Praha 6, kde měl přístup pouze tiskový mluvčí.

Jak rozhlas, tak SMS nejsou sirény a je tedy zbytečné jejich použití odkládat ze strachu z vyvolání paniky. Lepší je obyvatele včas informovat (ne varovat), než posléze řešit současnou situaci.
V tuto chvíli nemá význam řešit, kdo selhal. Mnohem důležitější pro budoucnost bude, pokud se město společně s MP zamyslí a stanoví postup, který nebude závislý na osobě starosty nebo jakéhokoliv jednoho člověka.
Než se vybuduje poldr, přijde ještě hodně dešťů. Pro ochranu místních obyvatel se proto zatím nabízí alespoň jedna možnost. Město by mělo požádat okolní obce o zařazení mobilu MP do seznamu jejich srážkoměrů. Při nadlimitním dešti pak přijde SMS na operační středisko, tedy místo s 24 hodinnovým provozem a je možné řešit hlídání lokality hlídkou. Podmínkou ale je, aby sama MP mohla odeslat varovné SMS bez čekání na schválení vedením města (nejlépe po konzultaci s oddělením krizového řízení nebo velitelem JSDH) podle situace na místě.

Možná by stála za zvážení i další věc a tou je rozesílání SMS z městského úřadu už v okamžiku, kdy je vydána výstraha ČHMÚ, varující před silnou bouřkou a přívalovým lijákem. Tak tomu bylo i tuto neděli – výstraha pro Pardubický kraj byla vydána v sobotu v 10:44 na vysoký stupeň nebezpečí a s platností od nedělní 14. hodiny do pondělního rána.
Sice by to nezabránilo zaplavení sídliště, ale minimálně zaparkovaná vozidla a část věcí ve sklepech mohly zůstat ušetřeny. Ostatně stejně vítězně z celé situace vyšli ti obyvatelé, kteří výstrahu včas zaregistrovali a vozidla stihli přeparkovat ještě před deštěm.