20 minut pro záchranku

To, v co mnozí již přestávali doufat, se stalo realitou. Zdravotnická záchranná služba se po mnoha letech konečně dočkala vlastního zákona, který upravuje její činnost. Do včerejšího dne se činnost zdravotnických záchranářů řídila „pouze“ ministerskou vyhláškou. Co přesně zákon 374/2011 přináší?

Prodloužení dojezdové doby

Asi nejvíce diskutovanou změnou, kterou přináší nový zákon, je prodloužení dojezdové doby.
Doposud platící vyhláška určovala, že „Síť zdravotnické záchranné služby musí být organizována tak, aby byla zabezpečena dostupnost přednemocniční neodkladné péče a její poskytnutí do 15 minut od přijetí tísňové výzvy s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele“.
Zákon, který nově vstoupil v platnost prodlužuje dojezdovou dobu na 20 minut:

Plán pokrytí území kraje výjezdovými základnami stanoví počet a rozmístění výjezdových základen v závislosti na demografických, topografických a rizikových parametrech území jednotlivých obcí a městských částí hlavního města Prahy tak, aby místo události na území jednotlivých obcí a městských částí bylo dosažitelné z nejbližší výjezdové základny v dojezdové době do 20 minut. Při stanovení počtu a rozmístění výjezdových základen se zohlední případné poskytování zdravotnické záchranné služby na území kraje také poskytovatelem zdravotnické záchranné služby zřízeným jiným krajem podle odstavce 5. Dojezdová doba se počítá od okamžiku převzetí pokynu k výjezdu výjezdovou skupinou od operátora zdravotnického operačního střediska nebo pomocného operačního střediska. Dojezdová doba musí být dodržena s výjimkou případů nenadálých nepříznivých dopravních nebo povětrnostních podmínek nebo jiných případů hodných zvláštního zřetele; v těchto případech si poskytovatel zdravotnické záchranné služby vyžádá pomoc od ostatních složek integrovaného záchranného systému podle § 11 odst. 4, je‐li podle okolností tato pomoc možná a účelná.

Na první pohled změna, která zhorší dostupnost neodkladné péče. Je si ale nutné uvědomit, že v naprosté většině případů je skutečný dojezdový čas podstatně kratší  – například v Pardubickém kraji kolem 9 minut (jedná se o průměr, tedy na jedné straně krátké dojezdové časy v centrech měst a proti tomu například Hlinecko v době sněžení). Prodloužení na dvacet minut se tedy týká především odlehlých oblastí, jako jsou hory a podobně. V každém případě ale prodloužení dojezdové doby neznamená, že místo, kam nyní pomoc doráží po deseti minutách, bude ode dneška čekat na pomoc zmíněných 20 minut.
V případě, kdy operační středisko předpokládá delší dojezdový čas, může si vyžádat pomoc některé z ostatních složek IZS, pokud v daném místě působí. To se ostatně děje už delší dobu, například v horských oblastech záchranka spolupracuje s Horskou službou, která zajistí pacienta do příjezdu posádky.
Zákon také stanovuje dobu 2 minut, během nichž musí posádka po obdržení výzvy vyjet k zásahu.

Do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jsou jednotlivé kraje povinny vydat plán pokrytí území kraje výjezdovými základnami. Samozřejmě by bylo možné mít posádku třeba v každé obci, ale je to skutečně to, do čeho by se mělo investovat? Posádka, která by vyjela jednou do týdne...

Ne v každé sanitě sedí lékař

Zákon mimo jiné stanovuje jednotlivé typy posádek zdravotnické záchranné služby. V této oblasti prakticky nezavádí „nic nového“ a pouze reaguje na dnešní běžnou praxi, kdy mnoho záchranek přešlo na setkávací systém. Nadále se tak bude možné setkat s těmito typy posádek:

• Rychlá lékařská pomoc (RLP)
  řidič-záchranář a lékař
• Rychlá zdravotnická pomoc (RZP)
  řidič-záchranář a zdravotnický záchranář
• Rendez-Vous (RV)
  řidič-záchranář a lékař, zpravidla v osobním automobilu
  
• Letecká záchranná služba (LZS)
  zdravotnický záchranář a lékař ve vrtulníku
  

Poskytovatel zdravotnické záchranné služby může zajistit činnost výjezdových skupin také prostřednictvím soukromých subjektů, s nimiž má uzavřenu smlouvu.

Zdravotnická záchranná služba – zákonem chráněný název

Snad všechny záchranky dlouho volaly po tom, co se nyní stává skutečností. Slovní spojení „zdravotnická záchranná služba“ včetně tvarů z něho odvozených smí k označení objektů, dopravních
prostředků nebo oděvů užít na místě veřejnosti přístupném pouze poskytovatel zdravotnické záchranné služby. Toto slovní spojení nesmí být obsaženo ani  v názvu nebo obchodní firmě jiné právnické
nebo podnikající fyzické osoby, než je poskytovatel zdravotnické záchranné služby.
Za neoprávněné užití názvu hrozí fyzickým i právnickým osobám pokuta ve výši až 250 000 Kč.

Právo vstoupit do obydlí

Členové výjezdových skupin jsou podle nového zákona oprávněni vstupovat za účelem poskytnutí přednemocniční neodkladné péče do cizích objektů, obydlí a na cizí pozemky, pokud se tam podle dostupných informací nachází osoba, které má být přednemocniční neodkladná péče poskytnuta.
Zároveň jsou oprávněni, vyžaduje‐li to účinná ochrana lidského života a zdraví, požadovat od fyzických osob, které se zdržují na místě události nebo v jeho blízkosti, osobní nebo věcnou pomoc nezbytně a bezprostředně nutnou k poskytnutí zdravotnické záchranné služby, a to v nezbytné míře a pokud tím tyto nebo jiné osoby nebudou vystaveny ohrožení života nebo zdraví.
V případě,  že to vyžadujeúčinná ochrana lidského života a zdraví, jsou členové výjezdových skupin oprávněni požadovat od fyzických a právnických osob informace nezbytné k poskytnutí zdravotnické záchranné služby.

Právo odmítnout pomoc

Posádka záchranné služby může odmítnou poskytnout pomoc v příapdě, pokud by byly bezprostředně ohroženy její životy nebo v případě podmínek, pro jejichž zvládnutí nebyli vycvičeni, vyškoleni nebo vybaveni vhodnými technickými či osobními ochrannými prostředky.

Lůžková zařízení

Poskytovatelé akutní lůžkové péče (nemocnice) jsou povinni zřídit jedno kontaktní místo, kterému bude záchranná služba avizovat předání pacienta a které bude mít přehled o aktuálně volných lůžkách.

Poskytovatel akutní lůžkové péče je povinen převzít pacienta do své péče, pokud jeho kontaktním místem byla možnost přijmout pacienta potvrzena zdravotnickému operačnímu středisku a vždy, je‐li pacient v přímém ohrožení života.

Poznámka pod čarou

Již jsme si zvykli, že žádný zákon není dokonalý. Ani tento není výjimkou. Pominu to, že ministerstvo stále nevydalo prováděcí vyhlášku, ale zastavím se u posledního zmíněného bodu – lůžkových zařízení.
Je hezké, že se v době schvalování zákona rozpoutala vášnivá diskuse o dojezdovém času, ale trochu opomenuto zůstalo, co bude následovat po příjezdu na místo. Posádka pacienta ošetří, naloží a nastane problém.
Lůžková zařízení jsou povinna převzít pacienta do péče, pokud to operačnímu středisku předem potvrdila nebo pokud je pacient v ohrožení života. Znamená to tedy, že pacienta mimo ohrožení života přijmout nemusí a vše zůstává při starém… Dokud se stav nezhorší?