Den blbec nebo jenom blbec?
Naše dlouho plánovaná cesta do Spojených států neodstartovala ničím jiným než ztraceným pasem a s tím spojenou ‚lehkou‘ hysterií. Večer před odletem, v neděli, jsem zmobilizovala celou budovu Českého rozhlasu, Ministerstvo vnitra i zahraničí, široké příbuzenstvo i jednotku rychlého nasazení, aby se moje propustka do země svobody našla. A ona se našla, v kabelce. Nikoho z mých příbuzných tato epizoda ani trochu nepřekvapila, ale mě takové věci stále zaráží.
Víte, v naší rodině platím za blbce. Za černou ovci, bílou vránu, růžovýho králíčka, říkejte tomu, jak chcete, ale zkrátka za blbce. Otec s oblibou vypráví, jak si mě kdysi s mámou koupili v bazaru a ještě za mě dostali zaplaceno. Mladší sestra to kvituje ... ˇ
Na můj vkus se až příliš často zpochybňuje moje inteligence a duševní zdraví a všeobecně jsem svými nejbližšími považována za labilního a velmi prchlivého jedince, se kterým je třeba jednat v rukavičkách, ba nejlíp vůbec („Mami, zavolej jí ty, já nechci, aby na mě zase ječela.“). Kromě toho se nebere vážně ani moje manuální zdatnost, a to ani tehdy, když mám chuť do práce! Dobře, může se stát, že kapsou, kterou jsem zašívala já, propadnou vzápětí všechny uložené předměty, nikdo učený z nebe nespad, ale nemá větší hodnotu to, že jsem to dělala s láskou? Nebo aby se mi otec, který si jindy drží dekórům, smál, když vezmu do ruky hrábě? A máma si mě fotila za záclonou? Příště si ty psí hovna seberte sami!
Majetky mi nepůjčuje už vůbec nikdo. Kdybyste se zeptali mejch rodičů, řekli by vám, že za mě je škoda utrácet těžce vydělaný peníze. Nejradši by mi dali telefon z kokosu a místo počítače kuličkový počítadlo. Auto mi radši vůbec nepůjčujou: „Jó, řídíš dobře, ale auto ti nepučim.“ Jako bych všechny ty škrábance od sloupů, sloupků a popelnic mohla udělat sama! Vždyť to by se ani nedalo stihnout!
Takže já jsem každýmu pro smích, i když máma řiká, že na tom neni nic k smíchu, že je to spíš k pláči. Jenže já jsem vážení diplomovaná! Já jsem magistra Turazová a nejsem pro srandu holubům. (Už rok se domáhám změny na zvonku, přesto, že doma už nebydlim. Ale jen ať lidi vědi!). (...tak prej se řiká pro srandu králíkům. )
Možná občas trochu zazmatkuju, ale kdo ne? No řekněte, kolikrát se vám stalo, že jste k doktorovi přišli o tejden pozdějc? Že jste se na relaxační masáž hnali s jazykem na vestě v 5 ráno, protože by vám už propadl dárkovej poukaz? Že jste omylem letěli s gramem mařky v kapse? Že jste s tim gramem mařky letěli omylem i zpátky? Nebo že jste uřvaný obraceli byt naruby, abyste našli pas a vůbec někam mohli letět? Že ste uřvaný s nudlí u nosu a děravejma silonkama letěli na vlak, abyste stihli poslední bakalářskou zkoušku, která se nekoná zejtra, ale dneska? Že jste uřvaný na lanovce se čtvrtym svařákem v ruce řešili, jak se dostanete do práce, protože neni neděle 1. ledna, jak jste si mysleli, ale už pondělí 2.? Že jste se omylem sestěhovali do jedný ložnice s Turkem? Poslali mail o šéfovi, kterej by rozhodně neměl číst, samotnýmu šéfovi? Sešrotovali dvě auta a sedm romských spoluobčanů jednou ranou, protože jste v autoškole chyběli na kapitolu křižovatky? Volali v 26 letech neustále mámě s dotazy: „… a mamí, nevíš, kde je tohle? Nevíš, kdy jsem se objednávala k tomu zubaři? Nevíš, co mám dělat, když jsem tam zapomněla dát kypřící prášek? A nemáš náhodou kladivo a majzlík?“
No… Poprvé jsem se na sebe podívala trochu s odstupem a asi na tom něco bude. Babička řiká, že jsem v pohodě, ale moje babi pije víno už před obědem a všecko si musí psát do deníčku, protože jinak by ani nevěděla, co je dneska za den. Babička je mi v rodině nejvíc podobná osoba. Zašla jsem si teda radši k doktorce ujistit se, jestli u mě nepropukla předčasná demence (to nekecam). Ale ukázalo se, že doktorka je na 'jejich' straně - myslí si, že jsem blbec - dala mi bombónek a poslala mě domu.
P.S. Asi to bude těžko k uvěření, ale během toho, co jsme psala tenhle článek, jsem skončila na autobusový zastávce někde v Horní Dolní. Vyhodil mě na ní řidič, kterej na mě očividně už nějakou dobu hulákal, že jsme na konečný. A nejenom, že jsem přejela zastávku, jsem v úplně jinym městě. Bezva.
P.S. Babi, jestli to čteš, tak já si nemyslim, že seš dementní. To jenom já.
P.S. A nejhorší je, že v práci začínaj něco tušit, ale o tom až příště...
https://www.youtube.com/watch?v=DTHXP79AW-E
Milí rodičové, jistě poznáváte moji skvělou práci s kolečkem. Začněte na 2:04.
Barbora Turazová
Alena v říši divů
Zápisky z kreténteny aneb jak jsem přežila 365 dnů natvrdo. (Pozn. návod na přežití nečekejte)???????
Barbora Turazová
Treasure Hunt v centru Londýna aneb kterak jsem málem dosáhla duchovní svobody
Tady máte zase trošku bezpointního plkání o tom, jak jsem se vzbudila v cele předbežnýho zadržení, málem jsem se skamarádila s Tomem Cruisem a tak. Klasika. Cheers
Barbora Turazová
Den nezávislosti a pak taky ty další dny
Přečtěte svým dětem pohádku o krásné princezně, vypadávání z oken a mazání zad cukrářskou stěrkou. Nebo víte co, radši jim to číst nedávejte.
Barbora Turazová
Zpátky k rodičům
Z ozdravovny do ústavu pro duševně choré a dost možná ještě dál aneb Honzíkova cesta pro dospělé ? ? ? ? ? ?
Barbora Turazová
...a Bůh stvořil ženu ANEB příběhy obyčejného šílenství
Lev Nikolajevič Tolstoj kdysi řekl: „Je těžké milovat ženu a současně dělat něco rozumného.“ Já bych si dovolila tenhle citát lehce poupravit: „Je těžké být ženou a současně dělat něco rozumného.“ A po rozchodu to platí dvojnásob.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Poslanci schvalují smlouvu s Německem o rozvoji labské vodní cesty
Přímý přenos Poslanci schvalují smlouvu s Německem o údržbě a rozvoji labské vodní cesty. Stanoví základní...
Nizozemsko proti Bruselu. Imigrační a klimatické plány Unie Wildersovi nesedí
Premium Vypadá to na téměř neodvratný střet. Chystaná nizozemská vláda euroskeptického vítěze voleb Geerta...
V pátek hrozí silné bouřky a přívalové deště. Napršet může až 30 milimetrů
V pátek se budou na většině území lokálně vytvářet bouřky s přívalovými srážkami. Za krátký čas...
Za zneužití dotací při přeměně zámků na hotely dostal podnikatel 5,5 roku
Vězení na pět a půl roku vyměřil olomoucký krajský soud podnikateli Petru Látalovi, který podle...
Prodej bytu 2+1 v centru Pardubic
Dašická, Pardubice - Bílé Předměstí
4 590 000 Kč
- Počet článků 17
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5611x
Jmenuju se Bára a po svym tátovi jsem kromě křivýho chrupu a spánkovejch atak na gauči podědila i přezdívku Tury. Vždycky jsem chtěla bejt zubařkou, takže když jsem se pak v patnácti rozhodovala, co dál dělat, sociální vědy pro mě byly jasná volba. Pracuju pro jedno veřejnoprávní médium a přivydělávám si tim, že píšu, co mě napadne. Zatim. Protože toho psaní nemám v životě dost, píšu taky osobní blog, za kterej mi ale, nevim proč, nikdo neplatí. Přitom je to víceúčelový umělecký produkt! Můj blog by se totiž dal rozdělit na tři poloviny. Chápu, že někomu by to mohlo činit obtíže, ale mně matika nikdy moc nešla, a tak s tím nemám vůbec žádnej problém. (Taky proto o mě stomatologická komora zrovna nestála). Z poloviny je to (cestovní) deník, z druhý půlky je to cestovatelskej průvodce a ze třetí mi supluje ordinaci u terapeuta. Pokud hledáte trochu toho rozptýlení a sem tam nějakou srandu, tak jste tu správně. Ale jestli chcete větší výpovědní hodnotu, navést v mapě, anebo předepsat Neurol, tak vás varuju. Něco by se u mě v lékárničce sice našlo, ale …
Jo a ve zbylym čase venčim Itala a chodim s buldokem. Někdy obráceně. Díky výše zmíněným mám často o čem psát, ale o témata se hravě postará i moje rodina, cizí lidi na ulici, případě prostý obsah mého vlastního mozku. A baví mě to.