Letecký deníky 3: Do nebe! (4:09 - 6:47)
Poté, co mi instruktor oznámil, že příští hodinu jdeme na okruhy, orosila jsem se děsem i na místech, jejichž existenci dáma nikdy veřejně nepřizná. Vzhledem k tomu, že jsem se sotva osmělila pořádně položit křídlo do zatáčky, mi představa mnou vedeného styku letadla se zemí přišla životu nebezpečná. Přišla mi dokonce tak životu nebezpečná, až jsem se osmělila zeptat dalších tří známých pilotů, jestli to není přece jen moc brzo. Odpovědi mne uklidnily jen zčásti. Za prvé - posun v leteckých úkolech je známkou toho, že výcvik probíhá dobře, nikoliv pokusem mne zabít. Za druhé – instruktor svého žáka nikdy nechválí. Na to je situace nahoře příliš vážná. Za jedinou pochvalu se prý dá považovat moment, ve kterém jednou nečekaně vystoupí z letadla řka, že jdu na své první sólo. Přijala jsem tedy posun ve výcviku jako holý fakt s tím, že chci-li letadlo sama pilotovat a nikoliv se nechat vozit jak drahej porcelán, nemůžu na dobro instruktora zvedajícího stroj do vzduchu místo mě spoléhat donekonečna.
Strach a létání jsou spojenci. Kdo nemá strach vůbec, měl by okamžitě přistát. Kdo ho má až moc, taky. Dva žáci u mého instruktora skončili, protože se jim dělalo špatně nebo se báli. Jinému prý od kniplu nervozitou odkapával malý rybníček. Mě se taky potí ruce, což je z legrace pravidelně kontrolováno a komentováno. „Baruškowoe, nedrž to tak v křeči!“ Od té chvíle mám za úkol držet knipl jen třemi prsty levé ruky. Malíček i prsteníček odstávají, takže při pilotování letadla připomínám spíš pani hraběnku srkající své odpolední thé, ale ruku to uvolňuje. Můj strach, že nás pošlu střemhlavým letem do nejbližších kytek, mi hrabal v hlavě několik dní. Pak jsem si řekla, že v případě problémů stejně skáče po kniplu instruktor, aby nás zachránil před těmi kytkami. A že výcvik pro neschopnost můžu vzdát vždycky. V případě, kdy jde o život, to není žádná ostuda.
Start i přistání vyžadují od pilota mnohem víc, než dvě kapky potu a sveřepý výraz, který nasadí aviatikou nepolíbený hrdina v americkém trháku, když na první dobrou posadí letadlo doprostřed RWY. Vzlet i přistání mají několik fází, které řídí neviditelné a neúprosné zákony aerodynamiky. Při startu tedy nestačí wohulit osmdesát koní motoru a přitáhnout knipl k sobě s přáním, nechť jde gravitace na chvíli do pr...le. Wohulit motor je v pořádku, ale současně je třeba citlivě přetlačit pravou nohou úplav vrtule, která táhne letadlo z RWY směrem do.... no, do pole (v tom lepším případě) a směrem k hangárům (v tom horším). Mírným přitažením kniplu se provede odpoutání a pak se éro drží na první pohled nelogicky v rozletu, kdy rovnoběžně nízko nad zemí nabírá rychlost. Teprve po dosažení dostatečné rychlosti (v našem případě závratných sto kilometrů v hodině) pilot přitáhne knipl a začne stoupat na okruhovou výšku. Od instruktora dostanete obrázek, brífink a popis několika leteckých nehod pro případ, že byste si špatně zapamatovali všechny úkony, které máte při startu provést.
Úkony na vyčkávacím. „Kdyby to zdechlo, tak to hlavně neotáčej. Dělat zatáčku na malý rychlosti je sebevražda. Sednem někam támhle do pole,“ dí instruktor a spokojeně se uvelebí vedle mě. Následuje drobná botanická přednáška o tom, proč zásadně nouzově nepřistáváme do řepky a že to mám radši poslat do támhle kukuřice. „Šlahouny řepky jsou jak suchej zip, po kterých letadlo vůbec neklouže, zatímco kukuřice nás maximálně otočí na boudu. Tak jedem.“
Pojezd doprostřed RWY, vzduch za ní a nad ní je tu poprvé jen pro mě. Adrenalin.
Až jednou budu chtít vyčarovat Patrona a hledat šťastnou vzpomínku, vybavím si moment, kdy se mi poprvé podařilo zvednout letadlo od země. Rozjezd ve stylu „jak když pes čurá“, protože mne vrtule a vítr spolehlivě přetlačily, střídá moment, kdy jsem po odpoutání od země letadlo rozletěla rovnou k nejbližšímu hangáru. Instruktor jen lehce zabral za svůj konec kniplu, provedl korekci a ... jsme v nebi! V momentě, když jsem letadlo opravdu zvedla padesát metrů nad zem a dál stoupala, mi vyhrkly slzičky do očí. Instruktor to samozřejmě zpozoroval, nicméně nevzrušeným hlasem nařídil první zatáčku (PLOCHOUWOE a PODÍVEJ SE TAM, PROTOŽE JÁ POZNÁM, JESTLI SE TAM OPRAVDU KOUKÁŠ NEBO TO DĚLÁŠ JEN PROTO, ABYS SPLNILA ZADÁNÍ!). A pak ještě další dva vzlety, tři přistání a červánky nad brdským hřebenem za odměnu. Ale o tom až příště.
Slavný Bukowského citát je třeba upravit i pro aviatiky. Nově zní - létání je pro ty, kteří se z toho nepo...ou. A zachovají si zdravý rozum, přiměřenou dávku sebekritiky a peníze na pohonné hmoty, samozřejmě.
LKPM, 10.8. 2020
Barbora Topinková
Stop vidlákokracii!
Fenomén, kdy ve volbách vyhrávají vidlákmani typu amerického či českého prezidenta, by si zasloužil důkladnější sociologickou studii, ale jeho podstata je jasná. Za to, že se svět v koňskou řiť obrací, můžou vidláci.
Barbora Topinková
Olympiáda všedního dne
Olympiáda v Riu vrcholí, pot, slzy a emoce tečou. Přihlížející dav áchá a óchá nad úspěchy sportsmanů a zapomíná přitom na to, co se děje mimo vysílací čas. Přináším tedy komentovaný záznam čtyř zápasů olympiády všedního dne:
Barbora Topinková
Krysí stezky Pražáků, které by každý vidlák měl znát (o taxících nemluvě)
Vzhledem k nestandardní situaci, jež na dobu neurčitou změnila Prahu v parkovací zónu, bych ráda mimopražským účastníkům silničního provozu prozradila pár domorodých triků, jak proplout městem, i když nevlastníte říční člun.
Barbora Topinková
Pivařův průvodce galaxií
V celém našem kosmíru existuje mnoho průvodců, cestopisů, bedekrů, webů, časopisů a jiných podezřelých spisků, které mají člověka informovat o místě, do kterého hodlá cestovat. Lépe řečeno o místě, ve kterém se právě ztratil.
Barbora Topinková
Padesát odstínů osobnostní zamrzlosti
O tom, že nad sexuálními technikami slečny Steel a pana Greye se musí se shovívavou zkušeností pousmát i patnáctiletý předplatitel Bravíčka, není třeba dále spekulovat. Stejně tak o tom, že jen v záporných hodnotách se pohybující emoční inteligence slečny Belly Swan dokáže vytvořit incestní milostný trojúhelník mezi menšinovou skupinou pohádkových tvorů. Otázkou k rozlousknutí ale zůstává, proč ženy platí horentní sumy za tyto paperbackové nesmysly psané dikcí desetileté chovanky ústavu duševně nerovnocenných, místo aby si užily svá milostná dobrodružství naživo a za ušetřený obnos si koupily třeba tak doporučované Venušiny kuličky?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Získejte ZDARMA dětskou opalovací kosmetiku Lirene
S příjemnými hřejivými pocity ze slunečních paprsků k nám ale míří i nebezpečné UV záření. To na nás působí celoročně, a proto je důležité sebe i...
- Počet článků 85
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4257x
Autorka knih "Z lehu k běhu" a "Vánoce na sádle a jiné trable". Redaktorka časopisu Cosmopolitan.
Principiální odpůrkyně pitomců všeho druhu a propagátorka užívání zdravého rozumu ve všech aspektech lidského života.
www.pivaruvpruvodcegalaxii.cz
https://www.facebook.com/barboratopinkovaspisovatelka/
http://www.vecizpolicky.cz