- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nepřihlížíme-li k starším a dnes již celkem zapomenutým mapám následovníkům Galilea Galileiho (například Lagala 1612, Scheiner 1614, Malapert 1619, Mellan 1634, Gassendi 1640 a Rheita 1645), najdeme první přesné pojmenování měsíčních útvarů teprve na mapě jesuity van Langrena, matematika španělského krále Filipa IV. Jeho návrh pojmenovat útvary jmény svatých se neujal i když i dnes nacházíme na měsíčních mapách jména původně navržených Langrenem (Catharina, Cyrillus a Theophilus). Za to byl přijat návrh Heveliův (1647), Grimaldiho (1651) a Riccioliho (1651), podle nichž se dnes užívá k označení moří na Měsíci názvu mare (lat. Moře) s příslušným pojmenováním, k označení pohoří používá názvů přejatých ze zeměpisu a u kráterů pak jména vynikajících učenců. Měsíční nomenklaturu rozšířili němečtí selénografové J. H. Shröter a zejména W. Beer a J. H. Mädler. Na jejich mapě (Mappa Selenographica 1837) bylo již 427 názvů, 200 od Riccioliho , 60 od Schrötera a 145, včetně jmen geografů a mořeplavců, přidal Mädler. Zavedli systém označování malých kráterů velkými písmeny latinské abecedy a značení hor, kopců a dómů malými písmeny řecké abecedy. Dalším změnám učinila přítrž dvojice M. A. Blaggová a K. Müller, která z pověření Mezinárodní astronomické unie (IAU)sestavila jednotnou nomenklaturu. Obsahovala 681 jmen, jež byla přijata jako mezinárodně závazná. Rozšíření mapování Měsíce v 60 letech vedlo k pojmenování útvarů na odvrácenou stranu. V roce 1970 bylo na XIV kongresu IAU v Brightonu přijato 513 nových názvů většinou na odvrácené straně. Tehdy poprvé IAU souhlasila s pojmenováním po tehdy žijících osobách (šest amerických astronautů a šest sovětských kosmonautů). Další reforma proběhla v roce 1973 na XV kongresu IAU v Sydney, který zrušil označení tzv. přidružených kráterů velkými písmeny, označování kopců, dómů apod. malými písmeny řecké abecedy a číslováním brázd, přidružených k jednomu pojmenovanému útvaru, římskými číslicemi. Dále navrhl, aby byly krátery dosud označené písmeny postupně pojmenovávaný vlastními jmény. Do roku 1988 tak bylo pojmenováno 138 kráterů. V roce 1976 pozměnila IAU rozhodnutí o vyloučení kráterů označených velkým písmenem kompromisem, na mapách označující nová jména mají být pod těmito jmény uvedena v závorkách i původní označení písmeny. V zájmu kontinuity s dosavadní literaturou je vhodné zachovávat i označování přidružených kráterů velkými písmeny i na moderních mapách. Do roku 1988 bylo jen na přivrácené straně Měsíce pojmenováno celkem 6231 kráterů, z toho 801 vlastním jménem a 5430 písmeny ke jménům blízkých kráterů.
Pár kráterů na přivrácené straně patří i vědcům, osobnostem původem z Čech.
Anděl - Karel Anděl, 1884-1947. Český astronom, původním povoláním učitel, autor světoznámé mapy Měsíce Mappa Selenographica (1926). Kráter (35 km), val na jihu otevřený.
Běla – Slovanské ženské jméno. Protáhlý kráter (11x2 km), na začátku brázdy Rima Hadley.
Biela – Vilém Biela, 1782-1856. Rakouský voják a astronom, českého původu. V Josefově objevil 3 komety, nejznámější je z roku 1826 „Bielova Kometa“. Kráter (76 km).
C.Mayer – Christian Mayer, 1719-1783. Jezuita, rodák z Modřic u Brna. Výrazný kráter (38 km).
Freud – Sigmund Freud,1856-1939. Rakouský psychoanalytik nar. v Příboře na Moravě. Kráter (3 km).
Hagecius – Tadeáš Hájek z Hájku, 1525-1600. Český přírodovědec, matematik, lékař a astronom.Na jeho radu byli do Prahy pozváni T. Brahe aj.Kepler. Kráter (76 km).
Heinrich – Vladimír Heinrich, 1884-1965. Československý astronom profesor astronomie Univerzity Karlovy. Kráter byl do roku 1979 označen jako Timocharis A (7,4 km/1420m).
Littrow – Josef Johann Littrow, 1781-1840. Český astronom nar. V Horšovském Týnu. Kráter v blízkosti místa přistání Apolla 17, zatopený kráter, val na jihu přerušený (31 km).
Oppolzer – Theodor E. von Oppolzer, 1841-1886. Rakouský astronom, rodák z Prahy. Troska kráteru (43 km) a trhlina Rima Oppolzer dlouhá 110 km.
Palisa Johann Palisa, 1848-1925. Rakouský astronom, objevitel 127 planetek, nar. V Opavě. Kráter (33 km), porušený val, otevřený na Jihozápad.
Rheita – Antonín Maria Schyrleus (Šírek) z Rheity, 1597-1660. Český optik, konstruktér Keplerova dalekohledu, hvězdář a autor mapy Měsíce. Kráter (70 km) na severním okraji Vallis Rheita, nejmohutnější kráterové údolí na přivrácené straně Měsíce dlouhé asi 500 km.
Weinek – Ladislav Weinek, 1848-1913. Rakouský stenograf, který působil na německé části Univerzity Karlovy a od roku 1883 se stal ředitelem pražské hvězdárny v Klementinu, autor atlasu Měsíce. Kráter (32 km/ 3370m).
Za zvláště dobrých librací by bylo možno pozorovat další 3 „české“ krátery, i když jsou na odvrácené straně Měsíce (librace nám umožňuje pozorovat ze Země 59 % měsíčního povrchu). Nejlépe z nich by měl být kráter Purkyně ale určení jeho polohy bude dost problematické pro množství podobných kráterů v jeho okolí. Nejméně pozorovatelny by měl naopak být kráter Mendel, u kterého, přes jeho velikost, by bylo možno pozorovat jen jeho val.
Heyrovský – Jaroslav Heyrovský, 1890-1967. Československý chemik. Kráter 16 km.
Mendel – Johan A. Mendel, 1822-1884. Moravský kněz, německé národnosti, zakladatel genetiky. Kráter 138 km.
Purkyně – Jan E. Purkyně, 1787-1869. Český přírodovědec, fyziolog. Kráter 48 km.
Na odvrácené straně Měsíce je 5 kráterů pojmenovaných po osobnostech které mají něco společného s naší republikou.
Bečvář – Antonín Bečvář, 1901-1965. Astronom, autor světově proslulých atlasů. Kráter 67 km.
Cori – Carla Theresa rozená Radnitz v Praze 1896-1957. Čechoameričanka, Nobelova cena za objevy v endokrinologii. Kráter 65 km. Po paní Cori je pojmenován i kráter na Venuši (56 km).
Marci – Jan Marek Marci z Kronlandu, 1596-1667. Přírodovědec a filozof. Kráter 25 km.
Nušl – František Nušl, 1867-1951. Profesor astronomie Univerzity Karlovy. Kráter 61 km.
Šafařík – Vojtěch Šafařík, 1829-1902. Chemik, astronom. Kráter 27 km.
Zdroj:
Antonín Rükl Atlas Měsíce
Josef Sadil Měsíc
http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=1334
http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=1276
Další články autora |