Cože? Vy neznáte Cempírka. Je pravda, že já jsem jej donedávna také neznal. O to zajímavější, tajemnější a neopakovatelné bylo moje první setkání s ním, lépe řečeno s jeho knihou. Ale měl bych začít od začátku.
Po letech jsem se vrátil ke čtení a zjistil, že je to stejné jako jízda na kole. Prostě láska ke čtení se nezapomíná. Rád bych napsal, že návrat byl impozantní, ale nebylo tomu tak. Delší dobu jsem tápal, jakým titulem vlastně začít. Ale jedno jsem věděl určitě. Musí to být něco nového. Po předchozích pokusech lovit v severských vodách a většinou v oblasti "módního" krimi žánru, jsem nakonec zakotvil ve vodách domácích. Ale co vybrat? A nebude to příliš moderní? V tom jsem si všiml názvu. Tanec posledního dne. A Jan Cempírek přece nemůže napsat nic špatného. Již ve jméně autora je poetika a tu já můžu.
Poetika ve jméně určitě je. Přesto jsem nečekal zrovna příběh plný tance a pohybu. A poetika? Záleží na tom, co si kdo pod tímto pojmem představuje.
V každém případě jsem zjistil, že se jedná o moderní, aktuálností a tajemnem nabitý příběh.
Zaujalo mě již slovo autora, ve kterém píše, že se jedná o jeho první knihu, která vznikla jakoby náhodou v rámci jeho cestování po světě a která se nedá zaškatulkovat. Bude na to ale stačit "jen" 142 stránek. Nemá mít "pořádná" kniha alespoň 300 stránek? Ale co, alespoň se nebudu případně muset prokousávat třemi sty stránek plných nudy a nezkušenosti mnoha prvních pokusů.
Viktor a Alan. Dva kamarádi, kteří právě dostali vyhazov ze školy. Plni nespravedlnosti a ponížení, že je vyhodila ta potvora, která nedokázala vzít v potaz, že už mají jen poslední pokus. No nic. Nějak bylo, nějak bude. Zlijeme se do němoty a potom něco vymyslíme. Okamžitá pomsta, indexy jsou roztrhány na kousky a teď jsme konečně volní a ukážeme celému světu, co dovedeme. Nakonec nejsme první ani poslední, co vyletěli ze školy. Společná nespravedlnost spojuje.
Vše vyprávěné pomocí krátkých a úderných vět.
Barák na kopci. Noc v akloholickém opojení plná záhad nebo jen důsledek bezuzdného pití ? Ta dívka, která přišla v průběhu noci k Viktorovi, přece musela být jen přeludem. A ještě ty její řeči o plamínku. A jak je možné, že znala Viktora jménem?
Pletete se, jestli si říkáte, no jasně. Půjde o milostný příběh, případně o příběh plný mystiky, upírů a jiných nadpozemských stvoření. Příběh, kterých se v poslední době vynořilo plno a které, jak se zdá jsou velice populární. Ale mám se zrovna já něčím takovým zabývat?
Autor, ale moc dobře dobře ví, jak vyprávět a jak vyprávět tak nějak jinak. "Nedovolí" vám čtení ukončit. Naopak. Velice rychle vás vtáhne do děje. A zpočátku mu k tomu kromě krásné neznámé tajemné ženské bytosti stačí staroch, kterého všichni přezdívají Buchenwald a o kterém vlastně nikdo nic neví. Možná je stoletý. Ale určitě nevyleze oknem a nezmizí. Naopak. I když jej nevidíte, jakoby byl stále s vámi.
A navíc pár psů. Určitě ne domácích mazlíčků. Ale co. Vlastně je stačí jen nakrmit. To, za možnost bydlet zde a využít i další možnosti bývalé tančírny, přece není tak mnoho.
Líbila se mi aktuální a přiměřená čeština. Určitě nečekáte, že dva kamarádi a jejich okolí budou používat spisovnou češtinu. Ale určitě nečekejte, že by se jednalo o knihu, jejíž hlavní předností je, že by mohla sloužit jako slovník vulgarismů ve všech jejích podobách. Jazyk je vyvážený k postavám a dějové linii.
Nakonec každý z nás byl někdy v situaci, kdy by si nepřipustil, že dosavadní neúspěch nemusí být nutně zaviněn jen těmi okolo. Tím spíše vás pak může pohltit okamžitý úspěch a vidina budoucích zisků. Úspěch k vám začne přitahovat i lidi, o nichž byste si před tím ani nepřipustili, že byste mohli mít něco společného.
Angels T-shirts . Zvláštní jméno pro hudební skupinu. Je vůbec možné, aby se partička tak různorodých lidí mohla tak sladit a zaujmout návštěvníky klubu, bez toho, že by v tom bylo i něco tajemného. Ale je to opravdu tajemné, či je to jen shoda náhod? A je to vše? Budou mít možnost si úspěch užit?
V každém případě se postupně více projevují i osobní rysy a preference každého účastníka. Jasně. Na pozadí tušíte, že se jedná o místo plné emocí, vášní, nenávisti, ale i sympatií. Ale jen na pozadí. Děj se zabývá předešvím rozmanitostí jednotlivých postav a postupně nás vede k rozuzlení. Je to skutečnost nebo jen fantazie? Je to skutečnost, umně propojená s lidskými tajemstvími a fantaziemi.
Chcete se nechat příjemně překvapit? Začít se čtením a nepřestat dokud knihu nedočtete?
Přečtěte si knihu Jana Cempírka - Tanec posledního dne!
http://knihy.idnes.cz/tanec-posledniho-dne.html?___SID=U
http://knihy.idnes.cz
