Případné vítězství demokratů v USA přinese daňové změny, ale riziko kolapsu odvrátit nedok

"Důvod, proč je náš akciový trh tak úspěšný, je díky mně." Od koho jiného jsme mohli takový výrok slyšet než od Donalda Trumpa? 

Ačkoli jej vyřkl už dříve, hodí se mu i pro současnost, kdy prudce rostoucí indexu S & P 500 dokresluje křivku obnovy ve tvaru V.

Současná horečka na trhu v USA je téměř výlučně funkcí masivního vynakládání vládních výdajů, a ta zhruba za měsíc  skončí. V důsledku toho, jak píše Bank of America, může hospodářství na fiskálních útesech ztroskotat. Úskalí jsou čtyři: vypršení platnosti rozšířeného pojištění v nezaměstnanosti, blednoucí podpora ze stimulačních šeků, program na ochranu mezd a ukončení státních a místních programů pomoci. Bank of Amerika očekává, že koncem července bude přijat další stimulační balíček, aby se úskalím vyhnul nebo zmírnil jejich nevyhnutelný dopad, a to na dobu 4 měsíců.

Letošní volby v USA budou mít pravděpodobně větší vliv na trhy než v minulosti. Podle Sunainy Sinha, zakládající partnerky poradenské společnosti Cebile Capital, mezi investory sílí obavy, že centrálním bankám už došly páky na stimulaci ekonomiky, což v kombinaci s fiskálními stimuly, které narazí na své meze, skýtá chmurne vyhlídky.

Pokud by se demokratům podařilo zvítězit a získat úplnou kontrolu i nad hospodářskou politikou, je pravděpodobné, že prosadí daňové změny, které zvýší daňové zatížení investičních portfolií, a k tomu sníží příjmové limity, nad které se navrhuje zvýšení daní.

Investoři aktuálně přehodnocují složení portfolia na základě možného scénáře – na základě předvolebních průzkumů a kurzových sázek – pro případ, že demokraté získají v kontrolu obou komorách kongresu v roce 2021. Státní i federální průzkumy odhadují od poloviny března konstantní růst preferencí demokratického vyzyvatele Joea Bidena. Na grafu můžeme sledovat 90-procentní šanci na zvolení představitele demokratické strany.

Hlavní prvky Bidenova daňového plánu jsou: zvýšení daně z příjmu právnických osob ze současných 21 procent na 28 procent, daně z dlouhodobých výnosů a dividend ve výši 39,6 procent z příjmu nad 1 milion USD a daně z příjmu fyzických osob nad 400 000 USD ze současných 37 procent na bývalých 39,6 procenta.

K dalším cílům patří nové daňové pobídky na investice do elektrických vozidel, obnovitelné energie a energeticky účinných technologií a vytvoření institutu daně z uhlíku.

Po 31. červenci se tedy americká ekonomika ocitne na pokraji fiskálního útesu, který by mohl znamenat propad amerických akciových indexů srovnatelnou s březnem 2020, pokud se horní a dolní komora, ovládaná opozičními stranami, nedohodne na dalších fiskálních stimulech. Jednoho dne se však americká ekonomika dostane do bodu, kdy už nebude možné realizovat další stimuly, a to bez ohledu na to, zda vyhrají demokraté nebo republikáni.