Nečekejte zasvěcenou glosu nad kvalitou či chutí biopotravin. Jednak je v našich obchodních řetězcích nevyhledávám a hlavně - my měli k obědu králíka.
Vlastně ušák biopůvod jistě měl, doma chovaný, jetelíčkem krmený, nestresovaný, celý život dýchal čistý venkovský vzduch.
Jenže v tom je kámen úrazu. Moje děti zásadně nepozřou nic, co bývalo chlupaté a roztomilé.
Králík mně byl dodán v podobě čistého masíčka, jen přepůlit, aby se vešel pěkně do pekáčku a šup do trouby. Právě v této fázi dcera usoudila, že by se mohla blížit hodina oběda a vydala se na průzkum kuchyně.
Abych dopřála rodině dostatečné množství zdravé vlákniny, vyplnila jsem zbývající místo v pekáči
všemožnou zeleninou a zrovna držela v ruce lahev se zbytkem vína na podlití masa. Dostala jsem přednášku o škodlivosti alkoholu s důrazem na to, že děti ho nesmějí konzumovat v žádném případě. To jsem obratem obhájila nastíněním chemických procesů přeměňujících molekulu ethanolu v neškodné dochucovadlo a velkopavlovický Výběr z bobulí byl vzat na milost.
Ale mezitím zrak zvídavé dcerky ulpěl v pekáči , následoval obligátní dotaz:"Mami, a co to vlastně bude k obědu?"
Házím do placu kuře na víně. Jenže otazníky v očích nemizejí, chybí prý kůže a je to nějaké hubené....
Jsem hnána do rohu, ale nedám se. Vysvětluji, že jsem koupila bio-kuře. Tak nějak každý podvědomě ví, že co je bio, je mnohem lepší a zdravější než bežné potraviny, natož potom dívčina dbající zásad zdravého stravováni.
Nicmně zadarmo se opít rohlíkem nedá. Musím tedy pokračovat, že kůže je příliš tučná, proto je na bioproduktu nežádoucí, subtilní konstituci vysvětluji právě zdravou výživou nebohého zvířete.
Upečeno, svolávám rodinu k obědu. Manželovi rychle vysvětluji, že sice jsem vyndala z lednice králíka, ale z trouby prostě vyndám kuře a hotovo. Jsme spolu už nějaký ten pátek, neklade zbytečné otázky, ví, že manželka má vždycky pravdu :-)
Přibíhající synek je již informovaný od své sestry a tak vesele volá:"Maminko, já bych prosil od kuřátka křidélka!" Tak, a jsem víte kde....
Ale kdepak, nic se přece nejí tak horké, jak se uvaří, během minuty dávám na stůl talířek. Broučku, maminka Ti ta křidélka odkostila, aby sis nějakou kostičku nezapíchl, víš.
Choť se evidentně dobře bavil a diskutoval s dětmi o skvělé chuti biomasa.
Jen mně trochu sousta vázla, ani kontrolní "Jak vám chutná?" nepadlo. Celou dobu jsem totiž přemýšlela, jak příště vysvětlím to klasické, kulaťoučké kuře, do křupava vypečené.
Nevysvětlím. Dcera už je velká a mé blogy čte ráda.
A tak Terezko, králík je zdravý, krávy jsou také chlupaté a celkem roztomilé, přesto steak je tvé oblíbené jídlo. Takže bud´rozumná, ale malému bráchovi, prosím, nic neříkej!
