Vzory na dohled

Je nám vnucován dojem, že česká vláda dělá co může, aby ochránila českou ekonomiku
v situaci bezprecedentní energetické krize a že dokonce organizuje celou EU, která teprve
pod jejím předsednictvím nabírá síly k řešení. Skutečný dojem je trochu jiný: pod taktovkou
této vlády naše země fatálně zaostává v přípravě na situaci, která za pár týdnů nevyhnutelně
nastane. Stačí nahlédnout k sousedům a člověku to dojde:
Německá média připravují veřejnost na studenou, temnou a drahou nadcházející zimu.
Klíčovým problémem je snížení dodávek ruského plynu, které začalo letos v červnu snížením
toku zemního plynu v potrubí Nord Stream 1 na 40 procent, pak přišla údajná technická
odstávka v červenci, po ní obnovené dodávky již jen na 20 procentech a počátkem září se
dodávky zastavily úplně. Německý kancléř oznámil Němcům už v červenci, že „nastávají
vážné časy, velmi náročné zejména v této zimě a v příštím roce“. K tomu ovšem dodal „You’ll
never walk alone“, tedy „nikdy v tom nezůstanete sami“ (parafráze anglické fotbalové
hymny), což německá média přirovnávají k problematickému výroku jeho předchůdkyně
Merkelové ohledně migrační krize. Její, dnes již okřídlené „Wir schaffen das“ (my to
zvládneme), vyvolalo v Německu a v celé Evropě značný odpor.
Letošní ujištění, že se německý občan může spolehnout na vládu, která mu pomůže, je
ovšem doprovázeno miliardovými dotacemi pro domácnosti i pro firmy. Německá vláda se
sešla s největšími zaměstnavateli, přizvala k jednání odbory, šéfa centrální banky a přední
ekonomy s cílem shodnout se na postupu, který by umožnil německým firmám dýchat,
zabránil kolapsům, ale nepodnítil další inflaci. Byla stanovena maximální cenu energie
v přepočtu na 1.700 Kč za MWh (my máme strop na úrovni 6.050 Kč/MWh) a vyhlášeny další
obří dotace, které zcela popírají proklamovanou evropskou solidaritu a principy rovného
přístupu na trhy. Stručně řečeno – Německo má své vlastní řešení situace, jejíž vyhrocení do
jisté míry podpořilo nebo alespoň umožnilo, a rizika budoucích týdnů neskrývá. Přiznává, že
ještě loni dováželo 55 % zemního plynu z Ruska a že už loni existovaly jasné signály o záměru
Ruska dodávky snižovat. Varování přicházela z trhů, od tajných služeb a konec konců i od
amerického prezidenta Bidena, jehož poradce Hochstein loni v září v Berlíně jasně říkal:
vidíte, že Gasprom brzdí dodávky plynu ve svých evropských sítích, zásobníky v celé Evropě
jsou podprůměrně využité, cena plynu bude růst, včas si zajistěte další zdroje. Bylo to
vnímáno jako prosazování amerických obchodních zájmů, ale zároveň by v Německu
připraven krizový plán, obsahující tři etapy.
Když byl z ruské strany vznesen požadavek na úhradu dováženého plynu v rublech, spustila
se v Německu první, varovná fáze krizového plánu – obstarávání alternativních zdrojů
energií. Druhá, výstražná fáze byla spuštěna v červnu, když Gazprom snížil dodávky plynu na
40 %. Plyn byl v té chvíli v Německu prohlášen za nedostatkovou komoditou a vláda
upozornila, že již tak vysoká cena může ještě vzrůst. V platnost vstoupil cenový strop a byla
přijímána další dotační opatření. Pokud se nepodaří v této fázi zvládnout situaci na
energetickém trhu, je připravena třetí, nouzová etapa krizového plánu, která umožní
německé vládě spotřebu regulovat.
Krize, která právě přichází, je za posledních 70 let zřejmě nejvážnější. Dotkne se životních
jistot širokého okruhu občanů. Nejen sociálně slabších, o jejichž ochraně se mluví pořád
dokola, ale i tzv. střední třídy – tedy lidí, kteří poctivě pracují, šetří si na stáří, opatrují své
rodiny, mají možná různé politické názory, ale podporují demokracii, státnost, dodržování
zákonů a pravidel, respektují instituce, platí daně, jsou svědomití, pěstují spořádaný život a

touží po stabilitě. Ta je nyní vystavena značnému riziku. Je to situace, kdy by vláda místo
politických cílů měla prokázat státnickou odpovědnost. Spojit síly s odborníky a vlivnými
lidmi napříč stranami. Popsat situaci takovou, jaká skutečně je a řešit praktické problémy,
které nastávají.