S blížícím se koncem roku se už tradičně bilancuje, skládají se účty a dělají plány na rok příští. Velice zajímavou roční bilanci letos jistě bude mít Ryan Bell, někdejší americký duchovní.
Bývalý pastor Církve adventistů sedmého dne, Ryan Bell, strávil rok 2014 zkoumáním otázky, jak vypadá život bez boha. Zpočátku to bral jako zkoušku své víry po sérii osobních nezdarů, následkem čehož bylo, že začal o všem pochybovat.
Někteří Bellův “intelektuální experiment” považovali jen za divadlo pro veřejnost. Málokdo předpokládal, že by vážně dal ateismu šanci. Tyto názory však byly rázem smeteny se stolu tento týden, kdy Bell veřejně oznámil, že svůj “rok bez Boha” prodlužuje na neurčito. Nenalezl žádný přesvědčivý důvod, proč se k víře vrátit. V rozhovoru pro server NPR z 27. prosince uvedl, že bylo těžké opustit pohodlí náboženské víry, ale že se nakonec už nemohl přinutit k tomu, aby se k víře vrátil.
“Zabýval jsem se většinou argumentů, které jsem pro existenci Boha nalezl a musím říct, že mě žádný z nich nedokázal přesvědčit. … Nemyslím si, že Bůh existuje. Má zkušenost a to, co kolem sebe vidím, mě o tom nepřesvědčilo. Ale nemyslím si, že zrovna tahle věc je na mně nejzajímavější.”
Zatímco jeho rozhodnutí bylo osobní, odezva na něj byla velmi veřejná a nelichotivá. Jak to Bo Gardiner zachytil na svém blogu Under the Greenwood Tree, křesťané neberou zprávu o tom, že přišli o duchovního ze svých řad moc dobře. Tak například ukázka komentářů pod článkem na Christian Post:
“Tohle není nic víc než rebelie na účet nás ostatních. Bez ohledu na jeho osobní zápas, je to sobectví a nezodpovědnost.”
“Vy potřebujete křesťanské náboženství (a ano, křesťanství je to pravé náboženství), abyste mohl uctívat Boha. Bůh musí být uctíván!”
“Ti, kdo vstoupili do pravého osobního vztahu s Ježíšem Kristem, jsou ti nejvíce milující lidé.”
Poslední citát je zřejmě odpovědí na Bellovu otázku, se kterou se v té době potýkal, totiž otázku “Proč potřebuji náboženství, abych miloval?” Čtenářova odpověď: Prostě proto.
Čtenáři na serveru Free Republic si už vůbec nebrali servítky:
“Jaký bídák! Promiňte, ale vaše “dobré skutky” bez Krista stojí za *****.”
“Běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo, kdo vydávají tmu za světlo a světlo za tmu… Izajáš 5, 20.”
“On přemýšlí bez odevzdání se Bohu. Jenomže pouze Bůh je dobrý a bez něj je to nemožné.”
“Být dobrý bez hranic a překážek. Sám ďábel by to neřekl lépe!”
“Žádný Bůh, žádné svědomí… Žádný Bůh, žádný mír… No tak už se přiznej, že jsi buzna.”
“Příště nám řekne, že zjistil, že je transvestita.”
“Zajímalo by mě, jestli chodí s ženou nebo s mužem.”
“Připadá mi, že sklízí ďáblovo ovoce.”
Pod článkem na LA Times čtenáři označili Bella za falešného křesťana:
“Myslím si, že tenhle člověk nikdy skutečně v Ježíše nevěřil! Kdyby skutečně miloval Boha Izraele a hledal Krista, našel by je a nikdy by ho ani nenapadlo je opustit. Každý si může vybrat, jestli bude s Ješíšem, nebo jestli HO opustí. To je jedna z JEHO dobrých věcí. On se nám nevnucuje. Stojí na prahu našich srdcí a klepe na dveře a každý si může zvolit, zda ho k sobě přijme nebo zda HO zapře.”
“Jeho problém není náš Pán, ale legalismus. Nevytvořil si VZTAH s Bohem. Nikdy se s Ním osobně nesetkal. On ví o Bohu ale nezná Ho. Dlouhou dobu jsem sám takhle žil… spoléhal jsem se jen na sebe a bylo velice těžké. Ale když jsem Ho začal volat a utvořil jsem si s Ním vztah… Já vím, co vím a vím, že On je skutečný a já ho neopustím.”
Při četbě komentářů se objevuje vzorec. Většina komentujících nabyla dojmu, že Bell nikdy nebyl “pravým” křesťanem a tudíž “to nechápe.” Je to pro ně pohodlné, protože to nevyžaduje žádné přemýšlení o současných problémech křesťanství a všechna selhání a nedostatky jsou automaticky na Bellově straně. Křesťanství je a priori dobré, takže je to Bellův nedostatek náboženského zápalu, který ho svedl na scestí.
Je ironií, že právě tato nevraživost věřících byla částečně důvodem, proč Ryan Bell před rokem vůbec začal uvažovat o životě bez boha. Těsně předtím, než začal svůj “experiment,” řekl, že opouští svou církev kvůli ohavnému způsobu, jakým uvažovala o homosexuálech a dalších “hříšnících.” Je smutné, ale ne příliš překvapující, že když oznámil, že se k víře nevrátí, první věcí, kterou ho jeho někdejší souvěci počastovali, jsou nařčení z homosexuality.
