Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, známější u nás jako Mormoni, instituce, která má asi 13 milionů členů po celém světě (většina v USA ve státě Utah), disponuje značnými finančními prostředky i politickým vlivem. Například Mitt Romney, republikánský kandidát na prezidenta proti Barracku Obamovi, je členem této církve. Pojďme si povědět něco málo o zakladateli a "nejvýznamějším proroku" této církve, a také o jejím posvátném dokumentu, totiž Knize Mormonově.
Náboženství, pokud je vnímáno vzdělanou a kultivovanou myslí, nevyhnutelně vzbuzuje odpor. Za příklad takového odporu nám může posloužit citát amerického advokáta, volnomyšlenkáře a ateisty Josepha Lewise (1889 - 1968): "Náboženství vynalezlo peklo, rouhání, čarodějnictví. Už jenom tyto tři věci a zločiny spáchané v jejich jménu by stačily k tomu, aby bylo před celým světem odsouzeno."
Základem náboženství je strach ze smrti. Tento strach z neznámého živí náboženskou naději, která v sobě nese tvrzení o božské moci nad světem a životem, což je ultimátní fígl používaný všemi druhy duchovenstva.
Bůh, tento absurdní konstrukt lidské mysli, byl vždy pro ty inteligentnější z nás zdrojem rozčarování a znechucení. "Bůh?" ptal se Voltaire, "Nevěřím, že jsem kdy potkal pána toho jména." John Stuart Mill šel ještě dál, když řekl: "Nebudu říkat o nějaké bytosti, že je dobrá, když si to o ní nemyslím, když tento přídomek přisuzuji jiným tvorům. A pokud mě taková bytost pošle do pekla za to, že jsem tak neučinil, prosím, tedy půjdu do pekla."
Každý argument zacílený na důkaz existence boha selhal. Argument z prvotní příčiny, designu, dokonalosti, života, zjevení, zázraků, náboženské zkušenosti, morální argument, argument z přání a víry, nejsou o nic lepší než Pascalova sázka: klasický argument, kterým se člověk dobrovolně vzdává svých schopností, času a jasného myšlení.
Hloupost konceptů náboženství a boha je tak zřejmá, že je dokáže v celosti přijmout jen hlupák, a jen ambiciózní hlupáci na těchto myšlenkách stavějí svá impéria. Cílem tohoto článku je představit právě jeden takový pokus o budování impéria, totiž Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, známou spíše pod názvem Mormoni, jejímž zakladatelem Generálporučík, Nejvyšší soudce, Prezident, Prorok a Král Joseph Smith Jr. Neboť jeho příběh v sobě obsahuje mnoho poučení.
I když to byl v dětství velmi pilný chlapec, jeho rodina ho vnímala jako negramotného břídila, a podle toho byl vychováván. Zprvu se živil tím, že pletl košíky a prodával pivo. Velmi brzy ho však zaujalo hledání zakopaných pokladů za pomoci vidoucího kamene. Za podvody, kterých se při této činnosti dopustil, byl nakonec zatčen a odsouzen jako nespořádaná osoba a podvodník. Přední mormonský apologeta Hugh Nibley v roce 1961 označil tyto věci za "mýty" a "výplody zlých mozků". K tomu dodal, že "kdyby byl nalezen autentický soudní záznam o této věci, byl by to ten nejpádnější důkaz proti Josephu Smithovi." O deset let později už k tomu neměl co říct, když byl tento záznam nalezen v archivu Úřadu šerifa pro okres Chenango, ve státě New York, a zveřejněn s tím, že Joseph Smith byl odsouzen za podvod 20. března 1826.
V létě následujícího roku Smith utekl k dceři svého bytného, kterou si nedlouho nato vzal. V té době připustil, že ve svém vidoucím kameni nic nevidí a nikdy neviděl a že jeho předchozí počínání v tomto ohledu byla zcela falešná. Smithův tchán Isaac Hale mu přislíbil materiální podporu pod podmínkou, že se začne živit poctivou prací. Smith na to přistoupil, avšak okamžitě nato ho podvedl a začal vytvářet Knihu Mormonovu, kterou o dva roky později dokončil. Haleovo hodnocení této knihy vydané v roce 1834 znělo: "Celá ta takzvaná Kniha Mormonova je hlupácký výmysl a spekulace s cílem oklamat důvěřivé a lehkovážné lidi." Měl v podstatě pravdu.
Když otevřete knihu Mormonovu, na úvodních stránkách najdete oficiální verzi vzniku této knihy, která praví, že se Smithovi zjevil anděl Moroni, který mu svěřil soubor textů vyrytých na kovových deskách a pověřil ho překladem do angličtiny. Negramotný Smith k tomu měl používat vidoucí kameny. Texty z těchto desek diktoval písařům a když bylo vše přeloženo, anděl Moroni si desky vzal a odnesl je do nebe. Následují dvě podepsaná svědectví, že to je pravda a že dotyční ty kovové desky opravdu viděli. Vesměs jde o Smithovy rodinné příslušníky a blízké následovníky. Pravdivost této verze je přinejmenším sporná.
Kniha Mormonova zachycuje příběh izraelského kmene, který v 6. století př. n. l. Opouští Izrael a na boží příkaz přesidluje do Ameriky, kde se z něj vyvinou dva národy: Nefité, kteří žili podle božího zákona a Lamanité, kteří jej odvrhli. Protože Lamanité žijí v hříchu, stanou se z nich barbaři a jejich kůže tmavne (Mormonská církev dlouhou dobu považovala černochy a indiány za podlidi právě kvůli tomu), zatímco Nefité jsou správní, ctnostní a bílí jako sníh. Ježíš, který působí v Palestině, je ukřižován a po svém vzkříšení přichází do Ameriky, aby předal své učení i zde. Po jeho pobytu dochází mezi Nefity a Lamanity k velké válce, kdy v jednotlivých bitvách umírají lidi po milionech (ve starověkém vojenství hodně přemrštěné) a Nefité jsou nakonec poraženi a vyhlazeni. Jeden z posledních, kronikář Mormon, v předvečer poslední bitvy na pahoku Cumorah, pro budoucí generace zakope do země kovové desky s letopisy svého národa, které o nějakých 1000 let později objeví Joseph Smith a přeloží je do angličtiny jako Knihu Mormonovu. Lamanité kvůli své hříšnosti a neposlušnosti vůči bohu postupem času degenerují tak moc, že se z nich stanou američtí Indiáni.
V roce 1823 jeden ze sousedů Smithovy rodiny vydal knihu s názvem View of the Hebrews (Pohled na Hebrejce). Její autor Ethan Smith byl pastorem církve, mezi jejíž členy patřila i rodina Olivera Cowderyho, což byl Smithův hlavní písař, který s ním sepisoval Knihu Mormonovu (Smith sám totiž neuměl psát, byl negramotný). Joseph Smith o této knize velmi dobře věděl. View of the Hebrews doslova volalo po něčem jako byla Kniha Mormonova. Joseph Smith sedl na tuto návnadu a ukázal se být v tomto ohledu velmi důkladným opisovačem.
Ethan Smith ve své knize tvrdil, že prastaré kultury původních obyvatel Ameriky zpracovávaly železo, měď, stříbro a že vyráběli meče. Kniha Mormonova tvrdí, že starověcí obyvatelé Ameriky zpracovávali železo (2. Nefiova 5, 15; Mosiáš 8, 10), stříbro (Mosiáš 11, 8; Alma 4, 6; Helaman 13, 28; Etherova 10, 23), a vyráběli meče (Alma 1, 9 a 17, 37-38, Etherova 14, 2). Do dneška nebyl oznámen žádný archeologický nález, který by byť jen naznačoval cokoli z výše uvedeného. A takových paralel mezi View of the Heberews a Knihou Mormonovou nalezneme celou řadu, některé pasáže jsou do slova a do písmene v obou knihách stejné.
Joseph Fielding Smith (1876 - 1972), pozdější prezident Mormonské církve napsal, že View of the Hebrews byla jednou z mnoha prací napsaná s cílem dokázat, že američtí Indiáni jsou původně ztraceným izraelským kmenem. Kniha Mormonova pak jakožto volné pokračování spadá do okruhu těchto prací. S reálnou historií původních obyvatel Ameriky však nemá společného zhola nic. Její vyobrazení Ježíše Krista, jak činí prohlášení o svém příchodu přímo v den svého narození je fatální chyba prvního řádu. Rozsáhlá studia geografie, fauny, archeologie a zemědělství, o kterých se v Knize Mormonově píše, nepřinesla žádný důkaz, který by ji potvrzoval jako historický záznam.
Tím, že s ní svázal svou budoucnost, Smith na sebe vzal břemeno jak křesťanského, tak židovského náboženství, z nichž hravě vyházel a odsekal všechno možné, aby jeho nové náboženství jakž takž fungovalo. Zcela bez skrupulí do něj zakomponoval zednářské rituály a symboly s tím, že jde po právu o jeho věc. Zavedl polygamii a informoval svou první ženu, že jí bůh nařizuje aby mu dovolila souložit s jinými ženami. Její odpověď nebyla přesně zaznamenána, ale v té době byla příliš zaneprázdněna výchovou dětí. Když Smith v roce 1844 zemřel, takřka okamžitě nato se vdala za Lewise Bidamona, který ji pomohl vychovat děti, o které se jejich vlastní otec za svého života prakticky nestaral, což při dnešním mormonském důrazu na rodinné hodnoty vyznívá dost paradoxně.
V posledních letech svého života Smith říkával: "Jsem nad tímto světem, nejsem poslušen žádnému zákonu." Chlubil se, že viděl a slyšel (a zapsal ve čtyřech sporných verzích Knihy Mormonovy) boha všemohoucího "v různých dobách a na různých místech", a kromě toho se také setkal s Ježíšem Kristem, archandělem Michaelem, Rafaelem, Gabrielem, Mojžíšem, Eliášem, Janem Křtitelem, apoštoly Petrem, Jakubem, Janem, Elíšou, a Moronim z Knihy Mormonovy a dalšími "anděly od Adama až po současnost." Krátce předtím, než byl zabit, prohlásil, že jeho věrní následovníci se stanou bohy s úplnou autoritou a schopností plodit děti, a to i mnoho miliard let po smrti.
Jednomu z následovníků řekl: "Obyvatelé Měsíce jsou podobní těm na Zemi. Na výšku měří asi šest stop. Oblékají se velmi podobně jako kvakeři a žijí velmi dlouho, v průměru asi tisíc let." Jeho bratr zřejmě nebyl nejbystřejší ovcí jeho stáda a okamžitě zapsal toto zjevení, které se nám dochovalo dodnes.
Abychom to shrnuli, Joseph Smith žil ve svých mýtech a pohrdal vládou své vlastní země. Ve 40. letech 19. století slíbil, že zajistí, aby jeho Mormoni volili Whigy a současně totéž slíbil Demokratům. Nějaký koncept odluky církve od státu se v jeho podání nekonal. V roce 1844 nařídil zničit tiskárnu, která vydávala noviny píšící články proti Mormonům, což následně vedlo k jeho uvěznění a přestřelce při pokusu o útěk, při které zemřel. Tolik k jeho představám o svobodě tisku.
Jeho následovníci poté začali z trosek, které po sobě zanechal, dávat dohromady aspoň trochu funkční náboženství. Brigham Young, bezskupulózní surovec, který se nakonec ujal vedení církve, tvrdil, že Smith nebyl nikdy odsouzen za žádné zločiny, což byla holá lež, protože Young o všem velmi dobře věděl. To, co následovalo dále už je jiný příběh, takže skončeme zde a o tom, co následovalo za "pontifikátu" Brighama Younga zase někdy příště.
Zdroje:
Kniha Mormonova
G. T. Harrison, "Mormonism: Now and Then".
Sarah Tanner, "Mormonism: Shadow or Reality".
The Bible vs. The Book of Mormon (https://www.youtube.com/watch?v=G1mFdO1wB08)
