„Lze si jen těžko představit, že by ukrajinské parlamentní volby dopadly lépe. Pokud se potvrdí odhady volebních výsledků, které shodně dávaly prezidentskému Bloku Petra Porošenka a premiérskému uskupení Národní fronta mezi čtyřiceti a padesáti procenty hlasů, pak je jasné, že i jen spolu bez problémů vytvoří nový většinový kabinet.“
Těmito slovy reagoval komentátor idnes Luboš Palata na výsledky včerejších parlamentních voleb v níž zvítězili demokratické strany jejichž představitele neváhají nařídit bombardování civilistů v Doněcku ve světě zakázanými kazetovými bombami. Jak lze charakterizovat ukrajinské volby a jejich výsledky? Shrnul bych to do třech bodů.
Za prvé volby na Ukrajině byly spojeny fakticky jen s jedním tématem. Soubojem stran o to, kdo je větší ukrajinský nacionalista a kdo více nenávidí Rusko.
Za druhé byla účast v parlamentních volbách jen okolo 50%. Přitom v řadě oblastí byla ještě výrazně nižší. Např. v Oděse a také Zakarpatské Ukrajině, tedy tam kde ukrajinský ultranacionalismus nepřevažuje. Na dnešní Ukrajině není v ohrožení jen ruská, ale i ostatní menšiny. Jen západní tisk o tom mlčí, protože by to ohrozilo mediálně propagovaný obraz Ukrajiny jako demokratického státu, hlásícího se k ideám svobody a demokracie. Vzpomeňme jen na volyňské Čechy, jak si stěžovali u prezidenta Zemana, že jím vyhrožovali na českém velvyslanectví na Ukrajině zlými následky, pokud si budou veřejně stěžovat na poměry na Ukrajině.
Za třetí výsledky voleb na Ukrajině opravdu nebyly důležité. Je vcelku jedno, kdo v nich vyhrál. Ukrajinská vláda je již zcela lokajem cizích imperiálních zájmu, které mají jeden hlavní cíl. Tím je srazit Rusko na kolena a donutit ho přijat diktát Nového světového pořádku.
Proto jsou zaváděny protiruské sankce. I proto USA tlačí na snižování cen ropy, hlavního vývozního artiklu Ruska. Proto ta permanentní protiruská mediální masáž v západních veřejných sdělovacích prostředcích. Má lidi přimět souhlasit lidi s politikou Západu, i když na ní doplatí sami.
Prezident Putin prohlásil, že výsledky parlamentních voleb na Ukrajině uzná. Ví, že je lepší jednat s někým, než nikým. Lze jen doufat, že Porošenko pod tlakem ještě větších radikálů nepodnikne nějakou velkou ofenzívu v Donbasu. Pak by Putin musel zasáhnout a poskytnout povstalcům otevřenou pomoc, ne již skrytou jako nyní. Své krajany na Ukrajině jen tak nemůže nechat na pospas vraždění kyjevskou juntou. To by tak svět mohlo vrhnout do otevřené války s katastrofickými následky pro všechny. „Medvěd se na dovolení rozhodně ptát nebude.“ I to řekl Putin. Ta slova by jsme si měli dobře pamatovat ve chvíli, kdy si budeme myslet, že vůči Rusku si můžeme vše dovolit. Tedy i mlčet, či dokonce podporovat vraždění ruských civilistů na východě Ukrajiny, tak jak k tomu stále ještě dochází.
Na závěr bych uvedl ještě předvolební „vzkaz“ šéfa fašistického Pravého sektoru na adresu aktuálního kyjevského prezidenta: Když nebude po našem, volby nás vůbec nezajímají. Svrhli jsme Janukovyče, svrhneme i Porošenka.
