Věda a esoterika

Věda a esoterika se dnes až tak v lásce nemají. Přesto oba způsoby poznávání světa představují dvě stránky jedné mince.

Rozdíly mezi přístupem esoterickým a vědeckým si můžeme ukázat na příkladu stromu. Když ke stromu přijde vědec, začne strom klasifikovat, změří výšku, spočítá stáří, popíše strukturu listu a provede další analýzy. Esoterik se pokusí do stromu vcítit. Zažít stav jeho bytí. Vnímat jeho vlastní život.

Aby bylo poznání správné je důležitá rovnováha obou přístupů. Když jedna strana příliš převáží, je to malér.

Když esoterik ignoruje vědecký přístup, stává se loutkou svých vlastních citových vjemů a představ. Věří čemukoliv co mu přijde „shůry“. Zvláště tehdy, když mu vnitřní hlas našeptává, že je něčím více než je jeho okolí. Zkrátka postrádá kritičnost, bez které se nemže obejít žádné objektivní poznání.

Když vědec ignoruje esoterický nebo-li citový přístup, tak to dopadne také špatně. Jistě ne náhodou Karel Čapek ve svém dramatu RUR dal projektantovi robotů jméno ROSUM. Jen tak mimochodem. Možná jste zaregistrovali nedávno zprávu, že známý britský fyzik Hawking označil za největší nebezpečí pro svět právě moderní vědu [1]? Je to logické. Kdo jiný než velmi vyspělý rozum bez korektury citu může představovat největší nebezpečí pro naší budoucnost, zvláště když zde ještě chybí korektiv v podobě morálky?

Každý skutečný esoterik by tedy měl být zčásti vědec. A každý vědec zčásti esoterikem. Esoterik by měl své poznatky z duchovních světů získané intuitivní cestou vždy hodnotit logikou a stále, jak jen to je možné si ověřovat jejich soulad s praxí. Vědec by se zase na objekt svého výzkumu neměl dívat jen rozumem, ale měl by i velmi rozvíjet intuicí, bez které není možno nejen svět ducha, ale i hmoty a fyzikálních sil nikdy plně pochopit.

Ostatně každý velký vědecký objev byl provázen na svém počátku ne rozumovou analýzou, ale právě intuitivním vhledem. Vzpomeňme periodickou tabulku prvků, strukturu atomu, či šestiúhelníkový model benzenového jádra. Všechny tři případy mají společné to, že k objevu došlo při nočním snu objevitele.

Ač dnes věda považuje esoteriku za něco méně cenného, myslím, že časem se to změní. Oba přístupy se v poznávání spojí. Na školách se žáci budou učit fyziku a matematiku. A vedle toho se budou vyučovat i telepatii a mentálním technikám, jak se laděním svého nitra k duchovnímu zdroji, dostat i k novým vědním poznatkům, které by byly ke prospěchu všech.

Než ukončím tento článek, rád bych se rozloučil citátem Nikoly Tesly, který si velmi dobře uvědomoval, co musí udělat věda, aby mohla dále pokročit ve svém vývoji.

„V den, kdy věda začne zkoumat paranormální jevy, udělá za jediný rok větší pokrok než za celá staletí svého trvání.“

[1] Vědecký pokrok přivede lidstvo do záhuby, tvrdí Hawking