Tajemno a symbolika v příběhu Titaniku

V těchto dnech si připomínáme 100 let od nejznámější námořní tragédie historie, legendárního Titaniku. Její příběh dodnes budí obrovský zájem veřejnosti. Je spojen s celou řadou zajímavých mnohdy tajemných skutečností a má i hlubokou symboliku. Proto jsem se rozhodl se vzpomínce na tuto událost věnovat i ve svém blogu.

filmové zobrazení Titanikuz internetu

Havárie Titaniku byla předpovězena

Když v roce 1898 americký spisovatel Morgan Robertson uveřejnil knihu s názvem „ Futility“ pojednávající o katastrofickém potopení parníku jménem Titan, nikdo netušil, že literární fikce se o 14 let později stane realitou.

Podíváme-li se blíže na literární a skutečný příběh nalezneme řadu neuvěřitelných podobností.[1]

V povídce i ve skutečnosti bylo plavidlo považováno za nejluxusnější a nejbezpečnější loď dané doby. V obou případech šlo o první plavbu, ukončenou osudovým setkáním lodi s ledovcem v chladných vodách  Atlantiku. Pozoruhodná je i shoda v parametrech lodi. Délka Titaniku 882 stop( Titanu 800stop).Počet záchranných člunů Titaniku 24 ( Titanu 22). Počet šroubů- 3 u obou lodí. Počet vodotěsných oddílů 16 u Titaniku (19 u Titanu). Rychlost plavby Titaniku při srážce s ledovcem 23uzlů ( Titanu 25uzlů). Počet lidí na palubě Titaniku byl 2224 ( Titanu 3000 lidí)  V obou příbězích se díky malému počtu  záchranných člunů zachrání jen menšina cestujících. A to ještě není vše. V obou příbězích lodi velel kapitán jménem E.J. Smith a plavba se uskutečnila v dubnu.

Že by podobnost byla jen náhodná ? Rozhodně povídka od p. Robertsona nebyla jediným varováním. Někteří z těch co plavbu měli v plánu nakonec díky varovným snům a předtuchám vůbec do lodi nenastoupili a tím se zachránili. Jiní na varování nedali a zahynuli na moři. Blíže viz. článek o předtuchách katastrof. http://www.cez-okno.net/clanok/exkluzivnecezokno/davaju-tragicke-udalosti-o-sebe-vopred-tusit

Plavba Titaniku

Titanik vyplouvá na svojí první plavbu z přístavu 10.4.1912 za velké slávy.  Jakoby už první okamžiky plavby byly spojeny se zlověstným znamením.  Když se Titanik ve 12:14 rozjel, málem se srazil s lodí New York.

Na Titaniku se plavilo 2224 pasažérů. Ve známém romantickém velkofilmu Titanik hlavní hrdinka dostává náhrdelník s drahocenným šperkem- diamantem. Příběh s diamantem nebyl vymyšlen. Jeden z bohatých pasažérů lodi skutečně převážel diamant, který již od 17 stol přináší svým velmi známým majitelům řadu neštěstí. http://dicholding.com/cz/aktuality/28-aktuality/296-diamant-ktery-potopil-titanic

Čtyři dny po vyplutí se již v známém příběhu   14.4. 1912 ve 23:40 kdy se Titanik sráží s ledovcem poblíž New Foundlandu v severním Atlantiku. Podle svědectví to bylo v čase velice nevhodných atmosférických podmínek, kdy vlivem náhlého přílivu chladného arktického vzduchu se snížila viditelnost kolem lodi na minimum, což znemožnilo dříve spatřit blížící se ledovec. Voda byla v místě střetu velice studená což vedlo ke zkřehnutí oceli pláště lodi a umožnilo ledovci bočním nárazem vytvořit dlouhou trhlinu v trupu lodi, nakonec vedoucí k jejímu potopení. Osud lodi je završen za 2 hodiny a 40 minut, kdy se loďˇdefinitivně potápí.

Symbolika příběhu Titaniku

Titanik byl chápán jako nepotopitelná loď. Byl považován za vrchol umu moderní technické civilizace, pýchou nového věku vědy a techniky. Přesto stačí jeden ledovec, aby „nepotopitelný“ Titanik byl potopen.

Ke zkáze Titaniku došlo v roce 1912. Přesně 100 let před rokem konce jedné velké epochy dějin lidstva, zaznamenané Mayským kalendářem. Na konec Titaniku se tak lze symbolicky dívat, jako na předobraz konce naší technické civilizace. I my jsme nabyli dojmu, že naše věda a technika je tím nejvyšším co v historii lidstva člověk vyprodukoval. I my jsme nabyli dojmu, že zvítězíme nad přírodou.

Symbolický ledovec již na loď naší civilizace narazil. Již nevratné klimatické změny a další procesy za určitý čas ukončí éru naší upadající civilizace. Řada lidí si toho již všimla. Mnozí si, ale ještě stále užívají tance na palubě potápějící se lodi ve slepé víře  v její nepotopitelnost.

.[1]    Viktor Farkas       Nevysvětlitelné záhady