Pýcha vědy

Již v dávných dobách moudří filozofové pochopili, že člověk by měl nejdříve být vzděláván a vychováván v etice. A teprve pak v dalších konkrétních oborech jako je dnes fyzika, chemie, dějepis atd.Již v dávných dobách moudří filozofové pochopili, že člověk by měl nejdříve být vzděláván a vychováván v etice. A teprve pak v dalších konkrétních oborech jako je dnes fyzika, chemie, dějepis atd.

z internetu

Má to jasný důvod. Jen morálně vyspělý člověk, je natolik silný, aby získané poznání v něm nevyvolalo pýchu.

V naší době na skutečnou etickou výchovu více méně kašleme, nebo v ní vidíme i překážku v dosažení společenského úspěchu. Na vzdělanost v různých oborech, ale klademe velký důraz. Důsledky jsou zřejmé. Čím výše vzdělanější skupinu sledujeme, tím větší procento jejich členů jeví známky pýchy a pocitu vlastní důležitosti a nadřazenosti. Zvláště tristní je to u velkého procenta vědců ( jsou jistě i četné vyjímky!). Jak často z jejich úst můžeme vyslechnout uštěpačné poznámky o hloupých prostých lidech kteří si pletou protony s elektrony, astronomii s astrologií či neznají ani jednoduché termodynamické zákony.

Vědci jsou dnes lidé často velice chytří, ale chybí jím mnohdy moudrost, tak typický pro vědce typu Tesly, Einsteina v pozdějších letech jeho života, a mnoho dalších. Podobají se člověku který skvěle dokáže rozebrat auto na nejmenší šroubky, ale vůbec nechápe k čemu auto slouží a jak funguje.

Rozum se skvěle hodí k popisu hmoty a vnějšího povrchu věci a jevů. Díky němu vznikla moderní věda mající neoddiskutovatelné úspěchy v poznání světa. Rozum umožnil vyvinutí precizních přístrojů umožňujících nahlédnou do nitra hmoty až k samotným atomům na jedné straně a do vesmírných dálav miliardy světelných let vzdálených galaxií na straně druhé. Nedokáže, ale proniknout do podstaty věcí, dějů a jejich smyslu. Zde hraje dominantní roli cit- intuice.

Uvedu příklad. Věda dokáže přesně popsat, propočítat, a změřit precesi zemské osy, jejíž jeden oběh je známý jako cca 25000 let trvající Platonský rok.

Ale díky vysokým duchovním učitelům , kteří nepoužívají přístroje, ale mysl  nořící se do duchovního zdroje poznání víme, že Platonský rok je cyklem ve kterém se pravidelně střídají čtyři duchovní silové vlivy odstředivé, klidové, ohnivé a dostředivé, které výrazně ovlivňují myšlení člověka a tím i charakter kultur a civilizací. ( i když skeptici, jako veškeré poznání získané touto cestou to automaticky prohlásí za blud)

Máme za sebou středověk ve kterém vládl dogmatický cit- náboženství. Věda byla potírána. Výsledkem bylo ubíjení ducha pod vlivem církevních dogmat, temnota inkvizičních věznic a žár hořících hranic s odsouzenými kacíři.

Nyní již přes dvě století našemu západnímu světu dominuje rozum a věda. Výsledkem je těžce poškozená příroda. Technický pokrok který ale často člověka spíše ničí než mu pomáhá. Odlidštěný člověk  který se stále více stává spíše robotem než živou cítící bytostí, jak o tom krásně prorocky psal Karel Čapek.

Jednostranný důraz na rozum zašel tak daleko, že vedl až k ohrožení samotných základů naší civilizace a tím i naše přežití. Podmínka nápravy je jediná. V myšlení  nastolit rovnováhu rozumu a citu. Tedy ani dogmatická víra a ani slepé rozumové vědění nejsou tou správnou cestou.

Naopak cestou je sjednocení intuitivního poznávání skutečnosti, jak to vždy učily čisté duchovní směry po celém světě od nejstarších dob a vědeckého poznání, založeného na jasném a kritickém myšlení. Domnívám se, že pod vlivem nastupující odstředivé doby zahajované érou vodnáře k tomu dojde. Poznání se již přestane stávat zdrojem lidské pýchy a prostředkem ničení člověka či přírody. Naopak povede k zušlechtění člověka a vyšší harmonii mezi námi lidmi a živou i neživou přírodou.