Proč nejíst maso?

Jen málokterý zvyk, který připadá většině dnešních lidí jako normální, má podle mého názoru tak vážné a fatální důsledky pro lidstvo jako je pojídání masa.

z jatekz internetu

Člověk jako přirozený vegetarián

Každý živý organizmus je přizpůsoben k přijmu určitého typu stravy. Živočichové se podle toho dělí na masožravce a býložravce.

Masožravci tvarem těla, stavbou trávicího ústrojí a fyziologickými funkcemi jsou přizpůsobeni pojídání masa. Mají ostré špičaté přední zuby potřebné k trhání masa. V tlamě mají kyselé sliny. V žaludku mají silnou kyselinu chlorovodíkovou k trávení tuhých masitých částí a kostí. Jejich trávicí ústrojí je podstatně kratší než u býložravců, aby se rychle hnijící maso brzy dostalo z těla. Úkolem masožravců je regulovat početní a zdravotní stav další zvěře, jinak by se přemnožila a narušila rovnováhu ekosystému. Své oběti zabíjejí ve většině případů rychle u prakticky bezbolestně prokousnutím příslušných tepen.

Býložravci nemají ostré přední špičaté zuby. Mají zásadité sliny potřebné k natrávení obilovin. V žaludku mají 10x slabší koncentraci kyseliny chlorovodíkové jako masožravci. Vzhledem k tomu, že ovoce se nerozkládá tak rychle mají podstatně delší trávicí ústrojí jak masožravci. I když lidé ctí spíše dravce, býložravci mají podstatně lepší život díky zpravidla lepší dostupnosti potravy. Bývají to již vývojově vyšší živočichové postupně se více blížící člověku. I u nich se občas již někdo zvrhne a stane se masožravcem i když druh je vegetariánský. Příkladem je chování skupin opic v Africe, které svého času dokonce unášely, zabíjely a jedly malé děti.

Srovnáme li lidské tělo s oběma skupinami, pak jednoznačně člověk všemi parametry patří mezi býložravce- vegetariány. Na počátku dějin také vegetariánem byl. Později nejdříve z kultovních důvodů, neboť si myslel, že snězením masa získá sílu zvířete, jeho mozku chytrost zvířete se postupně stále více stával masožravcem.

Etické důsledky pojídání masa

Aby člověk mohl maso sníst, musí zvíře zpravidla zabít. Ještě před sto lety by asi vesnický farmář zaplakal, když by spatřil naše zvířecí velkochovy. Čím se lišili Hitlerovy likvidační koncentrační tábory od současných velkochovů prasat či slepic? Co je to za život, kdy chovaná zvířata jsou celý život těsně namačkána vedle sebe v uzavřených prostorech, aby svůj život skončila někde na elektrických roštech? Kolik utrpení musí být vytvořeno, aby jsme si pochutnali na chutném řízku či dietním salámu?

Bohužel nám lidem ještě chybí soucit s nižšími tvory, kteří ještě nedokáží mluvit a slovy vyjádřit své pocity z počínání lidí. Soucitu se ale budeme  muset naučit, po dobrém nebo po zlém, neb tak to chce vývoj. Většina lidí se proto podle mého názoru musí rodit zpět do zvířat a prožívat tak osudy těch, jejichž život jím byl lhostejný, aby tato zkušenost v nich v dalších životech vytvořila více soucitu s jejich osudem.

Psychologické a sociální důsledky pojídání masa

V Bibli je příběh o člověku, který si vzal plody ze zakázaného stromu. Následoval trest, byl vyhnán z ráje. Domnívám se, že tento příběh není o sexualitě, ale o důsledcích pojídání zapovězené stravy- masa. Maso obsahuje látky podporující rozum. Člověk se sice stává o něco chytřejší, ale narušuje se rovnováha jeho myšlení. Rostoucí rozum potlačuje cit. Člověk sice vytváří stále dokonalejší techniku, ale stále více ztrácí kontakt ze svým vnitřním světem-rájem. Ocitá se stále více sám, bloudí světem a v potu tváře bez ztracené životní moudrosti  jen velice těžce obtěžkán zbytečně vytvořenými starostmi kráčí svým životem.

Maso obsahuje řadu stresových hormonů. Ty v lidech vyvolávají neklid- agresivitu. Ve společnosti začíná již od dětských kolektivů převládat agresivita, dravost, soutěživost, bojovnost. Před časem vědci srovnávali chování dvou skupin opic. První skupina jedla maso. Druhá byla živena pouze rostlinou stravou. Rozdíl byl markantní. Opičí masožravci se chovali daleko agresivněji a bojovněji než jejich vegetariánští druhové.

Ekologické důsledky pojídání masa

Bývalý zpěvák skupiny Beatles Paul Mac Cartny nedávno prohlásil. Chcete-li něco udělat pro vaší planetu, omezte spotřebu masa.

Jistá americká statistika uvádí, že 80% obilovin jde na výkrm zvířat. 1kg obilí má vyšší výživnou hodnotu, než 10kg masa. K produkci 1kg masa je potřeba 7kg obilí. Touto potravou lze uživit 5x více obyvatel. Jeden masožravý člověk potřebuje ke své obživě plochu 2ha půdy. Touto plochou lze uživit 18 vegetariánu. 5000 prasat zničí životní prostředí, jako 120000lidí.

Zdravotní důsledky pojídání masa

Pojídání masa se významně podílí na vzniku řady onemocnění.

Prvním z nich jsou kardiovaskulární choroby. Živočišné tuky v mase obsahují  škodlivý cholesterol, který se usazuje ve stěnách cév.

Masitá strava, také představuje výrazný karcinogen a tak významně zvyšuje riziko vzniku rakoviny, hlavně trávicího traktu.

Usazeniny z masa se také významně podílí na vzniku artróz a zánětů kloubů.

V poslední době se hodně hovoří o příčinné souvislosti pojídání masa a rozvojem cukrovky.

V této souvislosti bych ještě chtěl zmínit několik výživových mýtů.

Ještě nedávno byla vejce spojeny s příjmem škodlivého cholesterolu. Ve skutečnosti obsahují zdraví prospěšný cholesterol, který ještě snižuje obsah toho škodlivého.

Často se píše o drůbeži a rybách jako o zdravé výživě. Ve skutečnosti je drůbež velmi často kontaminována různými druhy škodlivých bakterií, hormonů, či antibiotik. Ryby pak nejen že nesnižují riziko cévních onemocnění, ale často obsahují rtuť a těžké kovy.

Dalším mýtem je názor o zdravotní prospěšnosti pití menšího množství alkoholu v podobě vína či piva. Takovéto dávky alkoholu skutečně snižují obsah škodlivého cholesterolu v těle, na druhé straně i tyto dávky působí jako nervový jed  ničící nervové buňky a ovlivňující negativně jemný souhrn pochodů v těle. Lepší je tedy nejíst maso, než potom eliminovat některé jeho negativní důsledky další škodlivinou-alkoholem.

Jaká strava je nejvhodnější?

Domnívám se, že nejvhodnější je pro člověka lakto-ovo- vegetariánská strava obsahující obiloviny, ovoce a zeleninu a také mléčné výrobky a vejce. V této stravě jsou obsaženy všechny látky potřebné k fungování těla.

Stejný názor jako já má i světová zdravotnická organizace a americká dietetická společnost:

Správně rozvržená vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i léčbě různých onemocnění. Vegetariánská strava je vhodná pro všechna životní období.

Podrobněji na http://blisty.cz/art/25066.html

Poznámka na závěr

Já osobně jsem vegetariánem necelých 20 let. Když jsem se jím stal v 21 letech, nevnímal jsem žádné negativní důsledky. Naopak jsem se začal cítit fyzicky a duševně lépe.

I když jsem vegetarián, lidi kteří jedí maso neodsuzuji. I já jsem dlouhé roky maso jedl a přitom jsem neměl žádné pocity, že bych dělal něco špatného. K vegetariánství každý musí dojít svojí vlastní cestou. Nemůže to být cestou vůle. Člověk to nemůže vnímat tak, že se něčeho příjemného vzdává. Naopak musí mít vnitřní pocit, že ho toto rozhodnutí osvobozuje. Jinak u vegetariánství většinou nevydrží a poté konzumuje  ještě více masa než dříve.

Zdroje:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vegetari%C3%A1nstv%C3%AD- wikipedie o vegetariánství

http://blisty.cz/art/25066.html- stanovisko americké dietetické organizace k vegetariánství

Bytí č.9 - časopis pro filozofii a duchovní studia