O dogmatismu ve vědě a náboženství

Není to tak dávno. Jen pouhých několik století co v Evropě mysl lidí ovládala katolická církev.

Rozhodovala o tom co je pravda a co ne. Hlásala dogmata, tvrzení o kterých nebylo radno pochybovat. Bible a papež mají vždy pravdu. Svět byl stvořen za šest dní. Země je středem vesmíru a všechny nebeská tělesa obíhají kolem něj. Jen ten kdo byl pokřtěn se může dostat do nebe. Všechny ostatní čeká peklo. Kdo se odvážil vzepřít a hlásat něco jiného okamžitě se ocitl v nebezpečí, že bude prohlášen za kacíře. Když se jím stál byl dán do klatby, jeho knihy byly spáleny a on sám pokud neodvolal často končil díky všemocné inkvizici na popravišti. Stejně jako ten, na kterého se sami inkvizitoři odvolávali. Tedy Ježíš který se zase odvážil zpochybnit vládnoucí dogmata své doby.

Středověk byl dobou ve které vládla náboženská víra. Na rozum a vědu se hledělo s podezřením. Byly tolerovány a podporovány jen tam, kde sloužily k podpoře náboženských dogmat.

V 17.stol. se doba začínala měnit. Církev začala pomalu ztrácet svojí dominantní mocenskou pozice. Zároveň s tím rostl vliv rozumu a vědy. Začala doba osvícenství, jako doba nástupu racionalismu, který stále více nahrazoval nábožensko víru.

Lidé a jejich myšlení však zůstalo stejné. A tak pomalu a plíživě jedna forma dogmatismu změnila v druhý: dogmatismus náboženský byl nahrazen dogmatismem vědeckým.

Připomeňme si některá dogmata, jež jsou základem současné vědy.

To první vyjádřil jeden bývalý ministr školství a psychiatr a vědecký skeptik dr.David slovy. To co je neměřitelné neexistuje a ten kdo v to věří patří do psychiatrické léčebny.  Tedy jen hmota je reálná a vědomí je pouhým projevem mozku s jehož smrti zaniká. Duch ani vitální síly neexistují, protože je nelze měřit. Telepatie a jasnovidnost jsou jen projevy klamu či podvod, stejně jako psychokineze či levitace. Mystické zážitky, mimotělní zkušenosti a zážitky lidí z klinické smrti jsou vyvolány jen chemickými procesy v mozku. Vzpomínky na minulý život jsou jen a pouze fantazie. Léčitelé kteří léčí energií jen využívají placebo efektu.

V biologii existuje zase dogma, že evoluce nemá smysl ani účel. Veškerý vývoj hmoty a života je tedy jen pouhým dílem náhody. Nic víc za ním nehledejme.

Jiné vědecké dogma tvrdí, že život sice může ve vesmíru existovat, ale vyspělí mimozemšťané určitě nenavštěvují naší planetu. Z toho vyplývá, že automaticky všechny pozorování UFO jsou přírodním jevem, iluzí či podvodem. Obrazce v obilí tvoří buď šprýmaři s prkýnky, nebo třeba pářící se ježci.

Historické vědy jsou zase založeny na dogmatu, že první civilizace na zemi vznikly až ve 4.tisíciletí př.n.l. a před tím lidé žili jen a pouze v době kamenné. Tedy Atlantida ani Lemurie neexistovaly. Velkou pyramidu v Egyptě zaručeně postavil Cheops jako hrobku. A všechny nálezy které tomuto obrazu odporují jsou jen podvody či iluze přírody, které v hloupější části výzkumníků vytvářejí dojem umělé reality.

Tak jako ve středověku nebylo radno opustit hlavní proud, není to radno ani teď. Třebaže již nikomu nehrozí, že skončí na hořící hranici. Bude však nazván hlupákem, duševně chorým člověkem, případně bude podvodníkem, který zneužívá naivity a hlouposti jiných lidí pro svůj zisk. Pokud bude vědcem, může si snadno pod sebou podříznout větev a na další kariéru ve vědě zapomenout. Nedostane granty a ani se nedostane do prestižních vědeckých časopisů. Před kolegy bude zesměšněn a znemožněn. V nebezpečí se ocitne i jeho pedagogická kariéra. 

Vědecký a náboženský dogmatismus považuji jen za dva póly jedné mince. Jejich představitelé spolu velice často tvoří i společnou koalici. Případy lidí, kteří jsou dogmatičtí věřící a zároveň vědci nejsou ojedinělé, připomeňme třeba osobnost dr. Grygara katolíka a vědeckého skeptika v jedné osobě. Mají společného nepřítele: všechny astrology, spiritisty a okultisty. Křesťanští dogmatici je považují za lidi ovládané satanem, vědečtí zase za blouznivce, fantasty a šarlatány. Obě strany je pak vidí, jako ohrožovatele zdravého vývoje společnosti, za projev jisté podoby zla a velice si přejí, aby zmizli ze zemského povrchu, nebo přinejmenším z hlavních médií.

Dogmatismus nesouvisí s tím zda má člověk vysokou školu, nebo jen základní vzdělání. Nesouvisí s velikostí IQ ani věkem. Nesouvisí s tím jestli člověk je kněz či vědec. Běloch či černoch. Arab či žid. Dogmatismus je určitý způsob myšlení, lidská vlastnost. 

Nezmizí s tím, že bude odhalena pravda. Maximálně jen jedna podoba se změní v druhou. Asi tak jako z Pavla se při cestě do Damašku z protikřesťanského fanatika stal fanatik křesťanský.

Překonání dogmatismu považuji za věc vývoje a zrání lidské společnosti, osobnosti člověka. 

 Poznámka: Jistě, že i mezi astrology, spiritisty a léčiteli je řada podvodníků a šarlatánu. Rozhodně však ne všichni, tak jako všichni vědci nejsou dogmatici. Domnívám se, že věda a víra jsou dva póly poznání, které se v optimálním případě vzájemně doplňují a prolínají. S vědou je spojeno spíše rozumové racionální poznání. S vírou citové intuitivní poznání skutečnosti. Za žádoucí považuji rovnováhu mezi rozumem a citem. Ta zajistí, že člověk a společnost nesklouzne, jak ke středověkému náboženskému dogmatismu, tak současnému vědeckému racionalismu a materialismu. Jak říkal Albert Einstein, který je příkladem vědce, který oba póly dokázal spojit dohromady.“ Víra bez vědy je slepá, věda bez víry je chromá“