„Když jezdíme v Rusku, jsme všude srdečně vítáni. Ruské velvyslanectví nám dokonce v uplynulých šesti letech vždy zdarma vystavilo víza“. Těmito slovy se přimlouval pro vstup ruských motorkářů z klubu Noční Vlci do Polska předseda polského motoristického klubu Wiktor Wegrzyn, organizující každý rok návštěvu míst, kde Stalin nechal zavraždit Poláky,
Tyto názory polských motorkářů jsou nyní v Polsku v menšině. Většina obyvatel v rámci antiruské hysterie plánovaný průjezd ruských motorkářů odmítá. Přidal se k ním i český ministr zahraničí Zaorálek, který akci nazval ruskou provokací.
Nejsem fandou motorek, nicméně jízda ruských motorkářů mi nevadí. Nevidím důvod proč by nemohli na území Polska, Čech, Slovenska a Německa uctít památku ruských občanů, když totéž dělají jejich kolegové z Polska každoročně v Rusku? Je mi tak blízký i názor slovenského disidenta z doby komunismu a expremiéra Jana Čarnogurského který o průjezdu Nočních vlků střední Evropou prohlásil:
„Je to pozitivní akce. Motorkáři jedou oslavit vítězství nad fašismem,“
Nejsou daleko doby, kdy se vítězství nad fašismem redukovalo prakticky jen na vítězství Rudé armády. O bojích před napadením SSSR se v komunistické historii hovořilo jako o období imperialistické války kapitalistických zemí. Nyní je tendence k opačnému hodnocení historie. Nejdál v tom zašel ukrajinský premiér Jaceňuk, který nazval bojové akce Rudé armády v letech 1944-1945 "barbarskou invazí sovětských vojsk na území Ukrajiny a Německa ".
