Kdo podporuje protiruské sankce?

Někteří čeští zemědělci jsou mezi prvními českými občany, kteří na vlastní kůži silně pocítí nepříznivé důsledky protiruských sankcí. Jak jsme se mohli dozvědět ve včerejším hlavním zpravodajství ČT zřejmě nedostanou zprvu slibovanou finanční kompenzaci z EU a díky tomu mnozí skončí ve velkých dluzích bankrotem.

Je mi těch lidí líto. Vím na vlastní kůží jaké to je ztratit zaměstnání a nikomu bych to nepřál. O to více mně udivuje, že v naší společnosti se najdou lidé, kteří protiruské sankce schvalují a podporují.

Kdo jsou tito lidé? Jsou to převážně voliči pravice. Vyznačují se převážně nižším sociálním cítěním. Když jsem těchto pravicových voličům před nějakým časem zeptal v jedné diskuzi, zda by část svého platu byli ochotni obětovat v podobě daně, která by šla na  zřízení státem financovaných pracovních míst na odstranění velkého zla kapitalismu-nezaměstnanosti, odmítli  to. Nebyli ochotni se uskromnit na úkor druhých, které považovali za líné a neschopné socky.

Nyní tito lidé se stali jádrem těch kteří nejhlasitěji volají pro sankcích proti Rusku. Rusko nenávidí a Rusy  opovrhují. Přejí si, aby byla ruská země ožebračena. Přitom se domnívají, že je osobně je to nezasáhne. Jsou přesvědčeni, že to budou právě ti druzí, kteří pocítí dopady všech těch sankcí. Ti druzí na nichž jím nezáleží, kteří jím jsou lhostejní.

Dnes byla EU zavedena další třetí vlna sankcí proti Rusku. S velkou pravděpodobností je budou následovat další protisankce ze strany Ruska a které dále zasáhnou negativně ekonomiku EU.

 Již dnes lze mluvit o tom, že kvůli sankcím se ekonomika EU ocitla ve stagnaci, hrozící přechodem do krize. GDP Německa a Itálie po zavedení sankcí poklesl o 0,2%, a v pobaltských zemích pravděpodobně o 10%. Celkově ztráty Evropanů v důsledku sankcí, včetně finančního sektoru (v případě zablokování ruských plateb v evropských bankách „uvíznou“ stovky miliard euro), mohou podle odhadů nezávislých expertů činit nejméně bilion euro.

To vše probíhá v situaci, kdy i bez sankcí vypadá stav věcí v EU nevalně. Jak poznamenává Economist: „Německo se potácí na hranici krize, Francie uvízla ve stagnaci a GDP Itálie je stejný jako před 15 lety. Na tyto tři státy připadají dvě třetiny GDP celé eurozóny…“.

Podíváme-li se pozorněji na obsah třetího balíčku sankcí, lze snadno zjistit, že jejich hlavním cílem je zablokovat technologickou obnovu ropného průmyslu Ruska, a tím zkomplikovat dodávky ruských energetických surovin do Evropské unie. Tedy v první řadě jde o vytvoření dalších překážek pro provedení reindustrializace starého světa. Vždyť jiný zdroj plynu pro Evropu se v nejbližších desítkách let nepředpokládá.

Rozhovory o dodávkách břidlicového plynu z USA jsou lehkomyslnost. V samotné Americe se šíří hnutí proti těžbě břidlicového plynu vůbec, přičemž jsou do toho zainteresovaní nejen ekologové, ale i ropní magnáti, kteří si nepřejí dělit se o své zisky. Nakonec bude takový plyn pro Evropany dosti drahý: vytvořit zvláštní flotilu pro jeho dodávky a přijímací terminály není vůbec totéž, jako využívání již existující infrastruktury pro jeho dodávky z Ruska.

Tím, že se sankcí zúčastnila, zajistila si Evropská unie vlastní prohru v konkurenčním boji s Amerikou.

Tato fakta by si měli všichni ti co tak hlasitě proklamují politiku sankcí  dobře uvědomit.

V žádném případě tu nejde o Ukrajince. Celá politika sankcí je jen způsob, jak USA hodlá zlikvidovat ruskou a evropskou obchodní konkurenci a posílit své mocenské postavení ve světě na úkor Ruska i Evropy.

 Poznámka na závěr: Článek by mohl vyznět tak, že levice je dobrá a pravice zlá. Tak tomu však není. Levicový a pravicový pohled musí být v každé společnosti spojen v podobě důrazu na sociální stát a rozpočtovou odpovědnost. V článku jsem psal spíše o jednostranně pravicovém pohledu části obyvatel, který se vyznačuje necitlivostí k sociální situací jiných lidí a lhostejností k ním. To samozdřejmně neznamená, že jednostanně levicově smýšlející lidé mají lepší charakter a jsou citlivější vůči jiným lidem. Naopak. Často u nich převládá závist a nenávist vůči všem těm, o kterých se domnívají, že se jím v životě daří lépe.