Žijeme ve zvláštní době. Jen málokdy v historii vidíme tak názorně, jakými lidmi ve skutečnosti jsme.
Dnes jsem navštívil restauraci. Poprvé od dob, kdy byl vydán zákaz vstupu do restaurací pro nenaočkované. V restauraci byly buchtičky s krémem, které miluji. A tak jsem neodolal pokušení zkusit štěstí a objednat si jídlo, i když nejsem naočkovaný.
Když ke mně přišla obsluha objednal jsem si jídlo a pak přišla otázka: "Máte doklad, že jste naočkován?" Musel sem jít s pravdou ven a říci, že ne. Následovala věta: "Nemohu Vás obsloužit pane, ale můžu Vám dát jídlo do plastového obalu". Souhlasil jsem. Před odchodem z restaurace mně má přirozená zvědavost vedla k otázce: "Jak na Váš dotaz ohledně očkování reagují jiní lidé bez covidpasu?". "Někteří jsou sprostí a agresivní, nadávají na mně, že je to protizákonné", odpověděla . "Chápu vás, hrozí vám vysoká pokuta a za protizákonné a protiústavní pořádky nese odpovědnost vláda a ne Vy", řekl jsem. Paní mně řekla že souhlasí, poděkovala za pochopení a přátelsky se rozloučili.
Dělení společnosti na dvě proti sobě stojící skupiny není nic nového. Již ve starověkém Římě mocní pochopili, že nejefektivnější cestou k ovládnutí mas je politika "rozděl a panuj".
Je na odpovědnosti každého z nás, jak se k této snaze postaví, zda ji podlehne, či odolá. Dnes se lidé dělí na očkované a neočkované, mně by bylo mnohem milejší dělit lidi na slušné a neslušné. Míním ne slušné na povrchu, ale v hloubi své bytosti.
Slušný nenaočkovaný nikdy nebude nadávat naočkovaným a nebude je urážet. Nebude sprostý na obsluhu restaurace, která mu odmítne dle nařízení vlády vydat oběd. Nebude vyhrožovat pracovníkům očkovacích center a nebude házet kameny na očkovací auto.
Na straně druhé slušný očkovaný nebude nikoho k očkování nutit. A zároveň se nebude snažit žádného neočkovaného diskriminovat či mu jakkoliv znepříjemňovat život, pokud k tomu bude mít pravomoci. Jeho skutečný charakter a svědomí mu to nedovolí.
Již Masaryk svého času v době chudoby říkal, že více než v krizi sociální a ekonomické žijeme v krizi mravní. Myslím si, že dnes to platí dvojnásob. Jen člověk morálně čistý může být demokrat a naopak. Člověk morálně pokřivený nikdy demokratem nebude. Právě díky těžké morální krizi nyní vcházíme do další éry totality. Ale nebojme se, i tato krize pomine.
A jen mimochodem. I když jsem si buchtičky s krémem nemohl sníst přímo v restauraci, i tak byly výborné.
