Nefungující soudy

Není snad týdne aby se neobjevila v mediích nová zpráva o podvodu firem. Tu někdo prodává zázračné nádobí, tam zase antialergické deky co samy létají. Realitka inkasuje neoprávněně poplatek aniž dojde ke koupi nemovitosti, cestovní kancelář nemá pojištění. Prodejci zvou zájemce na výlet a pak jim pod silným nátlakem a lží prodají cokoli se jim hodí.

Jedním z posledních střípků této mozaiky byla nedávná reportáž ČT1 o cestovce Harmony, která nemá pojištění a je tedy pouze cestovní agenturou a přesto se vydává za cestovní kancelář. Nevím sice jak si mohou být reportér i zaměstnanec ministerstva jistí, že společnost nezaplatila pojištění ale budiž-dejme tomu, že článek je pravdivý.

Cestovka tedy zřejmě lhala, uváděla své zákazníky v omyl a inkasovala za tyto lži jistě i nějaký prokazatelný zisk. Čemu nerozumím je, proč úředník ministerstva pro místní rozvoj podává podnět k šetření živostenskému úřadu.

Pokud firma uváděla nepravdivé informace jedná se o tzv. nekalou a klamavou obchodní praktiku dle zákona o ochraně spotřebitele.

A nejen to-doporučoval bych čtenářům (zejména pokud jsou povoláním policisté činní v trestním řízení) nudnou nicméně důležitou větu: Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty (§ 209 Podvod).

Zajímalo by mne tedy zda orgány činné v trestním řízení také zhlédli tuto reportáž či některé jiné výše jmenované a zda opravdu konají jak jim ukládá zákon. Proč tito podnikatelé, kteří evidentně podvádějí nekončí u soudu nýbrž u nějakého živnostenského úředníka? Není už čas aby soudy začaly konat jak konat mají?