V tom zmatku, který panoval na politické scéně trochu zapadla jedna drobná zpráva. Možná se ani netýká širokého publika. Jen několika málo bláznů. O to více ale těch pár bláznů potěšující. Na popud Martina Hyťhy soud rozhodl, že se smí spát v CHKO pod širákem a není k němu potřeba žádné povolení...
Stát tu a tam povolí přes podobné území stavbu silnic či pořádání závodů. Blázen, který je ochoten si nést všechny své věci na vlastním hřbetě a přespí na zemi v lese samozřejmě tu a tam ohne nějaké to stéblo trávy, větvičkou zapraští či kytičku zastíní . Ba dokonce možná i mravenečka zašlápne-ale tím se ležení pod širákem nijak neliší od chůze pod širákem.
Je jen dobře, že se tato pravidla trochu přiblížila těm, kteří mají přírodu opravdu rádi, umí se v ní pohybovat a žít v ní i s ní v souladu. A vychovávat k tomu i další generace. Po té, co Šumavský park povolil podobné bivakování na několika místech, je to další krok správným směrem.
Pominu-li skotskou vrchovinu, tak u nás, v U.K., nic podobného možné není. Především většina půdy je soukromá, každý kousek někomu patří a je oplocený. A když už někdo vyrazí na trail kolem Hadrianova valu, tak ve vlhkém počasí jen uvítá služby různých hostinců nabízejících sušáky na boty. V Denali parku na Aljašce můžete cestovat pěšky, procházet se mezi medvědy, losy a soby. A můžete přespat téměř kdekoli za dodržení několika základních pravidel ochrany přírody a bezpečnosti. Regulace návštěvnosti se provádí dvojím způsobem: zákazem vjezdu auty a limitem počtu osob přespávajících v dané oblasti. Kam nevjede auto, tam se nedostanou stovky návštěvníků. Kam nevjede auto, nemá smysl stavět sjezdovky, hotely...
Líbilo by se mi, kdyby ochránci CHKO místo pokutování dokázali vyjít vstříc podobným bláznům. Co kdyby místo univerzálních zákazů všeho připravili třeba pár pravidel jak se v takovém prostředí chovat? Podobně jako to je třeba v národních parcích U.S.A. nebo v Kanadě? Co kdyby se spáč pod širákem směl před deštěm přikrýt plachtou nebo postavit přístřešek zavěšený mezi stromy? Co kdybych si směl uvařit na vařiči? Byly doby, kdy jsme odpadky spalovali nebo zahrabávali do země. Plechovky jsme vypalovali v ohni aby v zemi rychleji zrezly. Dnes je lidí tolik, že ani tento postup není vhodný. Ve světě se již dlouho propaguje jakýsi etický princip chování k přírodě pojmenovaný "Leave No Trace"-nezanechávej stopy. Co sis přinesl, to si také odnes. Co jsi nalezl, ponechej kde je. Respektuj přírodu. Buď ohleduplný k ostatním návštěvníkům...
Představoval bych si to asi nějak takto:
- Nešlapej kam nemáš. Pokud nemusíš, neopouštěj stezku.
- Všechny odpadky, které jsi přinesl, si také odnes. Mysli na to už doma a připrav si potraviny-jsou mnohdy balen do několika obalů. Přesypej si do jednoho uzavíratelného sáčku (Ziploc). Ušetříš tak váhu i místo v batohu.
- Potřebuješ-li na záchod, odejdi alespoň 20m od stezky tak, abys nebyl na dohled. Vyhrab si v zemi min. 10 cm hluboký ďolík. Udělej co musíš a zahrabej. Pokud jej navíc zakryješ kamenem či padlou větví, nevyhrabe jej znovu zvěř. Nepoužívej papírové kapesníčky. Toaletní papír se rozloží mnohem snáze. Není nic horšího, než les posetý hříbky podpapírníky či okraje cest zdobené dámskými papírovými kapesníčky vlajícími romanticky ve větru. Toaletní papír vždy zahrab!
- Oheň rozdělávej jen na určených místech. Ohniště není odpadkový koš. Nenechávej v něm po sobě žádné odpadky. Ten, kdo u něj bude příště, nebude chtít pálit zavlhlé papírky ani igelity. Odpadky si odnes...
- Mimo vyhrazená tábořiště nezakládej oheň, nestav žádná ohniště. I když umíš ohniště zamaskovat vykopaným drnem, prochází tudy tolik lidí, že se nestihne zregenerovat. Vařit můžeš jen na vařiči.
- Nestanuj a nekempuj mimo vyhražená tábořiště. Můžeš bivakovat a přespávat pod širákem. Najdi takové místo, které má pevný podklad a které přespáním nepoškodíš. Smíš se chránit proti nepřízni počasí plachtou nebo jednoduchým plátěným přístřeškem, pokud přitom nijak nepoškodíš okolní přírodu. Místo na spaní najdi tak, aby nebylo vidět z cesty, aby si ostatní mohli také nerušeně užít přírody.
- Nezdržuj se na jednom místě více jak 2 noci. Dáš tak přírodě možnost k regeneraci. Musíš-li zůstat déle, přespi o kousek vedle, aby se stihla zregenerovat i tráva pod tebou.
- Nepoužívej saponáty, neprospívají přírodě. Použij raději mýdlo, které se sráží a není nebezpečné. Vodu od nádobí či použitou zubní pastu nelij do potoka ale na zem alespoň 3m od břehu. Znečištěnou vodu vychrstni do co největší plochy. Nečistoty obsažené ve vodě se tak snáze rozloží v zemi.
A ještě jednou: Martine Hyťho, díky!
