Vážený pane řediteli Hotelu Červenohorské sedlo

Píši vám takto veřejně, protože u vás na webu na vás není přímý kontakt a já vám musím moc poděkovat a rád bych to udělal i takto trochu veřejně. Snad se k vám tento blog dostane.

Obrazec ze sjezdovek na strání je výmluvný.

Už měsíc jezdíme kolem vašeho billboardu u Šumperka, lákajícího na Týden borůvkové kuchyně ve vaší restauraci. Skvělý nápad, který nadchnul celou rodinu. Konečně kulinářská akce, která by mohla přitáhnout davy turistů. Tak má vypadat aktivní přístup k rozvoji regionálního cestovního ruchu. Na místě, které je ideálním východiskem pro výlety za krásami Jeseníků. Uprostřed sezóny těch titěrných lesních plodů, které neradi sbíráme, o to raději konzumujeme. Pracuji v Praze a celý týden jsem před pražáky frajeřil, jaké mne o víkendu asi čeká borůvkové menu.

Naplánovali jsme si na sobotu výlet přes Sedlo na jesenickou stranu, ve Zlatých horách se rýžovalo zlato. Už směrem tam nám infotabule u parkoviště na Sedle připomněla, že Zlaté Hory jsou jen zástupným cílem. Natěšeni na borůvkové šílenství jsme výlet trochu odflákli a vyrazili zpátky k vám. V šest už jsme byli na místě.

Menu před restaurací slibovalo mezi jiným studenou borůvkovou polévku, zvěřinu v borůvkové omáčce a klasiku – borůvkové knedlíky. Ceny více než příznivé. Sliny se sbíhaly. Pravda, interiér vašeho hotelu trochu připomíná osmdesátá léta a trochu nás zaskočily plastové ubrusy na stolech.

Ještě více nás ovšem zaskočila servírka, která nám v poloprázdné restauraci sdělila, že právě probíhají večeře hotelových hostů, takže musíme odejít a na obsloužení si počkat. Hodinu a půl.

Jeli jsme domů a dali si kompotované borůvky z loňska.

Pane řediteli, dokud se na Sedle nezbavíte komančských manýrů, které jste se zřejmě naučili v RaJ, nelákejte nás tam. Já vím, můžete si dovolit o nějaké ty nespokojené zákazníky přijít, máte hotel na unikátním místě, kam se v zimě i v létě sjíždějí davy turistů. Ale možná jste si všiml, že dole v Koutech vzniká taková drobná konkurence, kde budou mít sjezdovky evropských parametrů se zasněžováním, které provozovatelé Červenohorského Sedla za desetiletí neuměli vyřešit. A myslím, že tam hosta z restaurace nevyhodí.