A co když má pravdu Kalousek i Lessy?

Tak prý lže buď ministr nebo šéf policie. V obou případech nepříjemné. A  co když jde jen o hloupé nedorozumění?

Středa 3.července, vládní limuzína v Chřibské vrchovině, kousek před odbočkou na Velehrad.

Miroslav Kalousek k řidiči: "Pročs to, ty vole, nevzal po dálnici přes Kroměříž, sme tam už hodinu mohli bejt?!"  

Ondřej Jakob, Kalouskův mluvčí, chce se řidiče zastat: "Ono je to tudy opravdu blíž. Navíc jsou tu pěkný lesy. Smíšený."

MK: "Lesy, lesy...Ty  vole, já mu zapomněl zavolat. Sem včera dočetl toho Larssona a podle mně by si to měl vzít s sebou na dovolenou. On je na detektivky dost ulítlej."

OJ: "Já to ještě nečetl, je to dobrý?"

MK: "Ti to pujčím, ale jedničku teď čte Parkanová. Jedině, že by sis ten první díl stáhl jako film, ať seš v obraze a začal číst od dvojky. Ale stáhni si  ten švédskej. Ta švédská verze je lepší."

OJ: "Vždyť víte, že nestahuju."

MK (potutelně): "Vždyť  já taky ne. By mě Hanáková hnala."

Vytáčí číslo šéfa  policie Petra Lessyho.

Kancelář na policejním ředitelství. Lessymu začne hrát na mobilu vyzváněcí melodie. Znělka Profesionálů.

Petr  Lessy: "Lessy."

MK:  "Chřibské lesy zdraví Lessyho. Máte se, pane řediteli?" 

Bohužel v serpentinách na Slovácku má O2 slabé pokrytí. Lessy i Kalousek rozumí jen útržky  toho, co říká ten druhý.

PL:"Kdo volá, prosím?"

MK: "Kalousek, Peťo. Slyšíme se? Já sem tady v autě v kopcích, víš? My jedem na  Velehrad."

PL: "Velmi špatně, pane ministře. Na Bělehrad? Nemůžete někde zastavit, abychom se  slyšeli?"

MK: "Hele, nemůžeme. Já tam  mám na šestku kardinála. Pak nějaký další schůzky až do půlnoci. Už tak to budu muset hodně osekat, aby se  to všechno odstíhalo."

PL: "No, k tomu se nebudu vyjadřovat. V jaké věci voláte, pane  ministře?"

MK:  "Nech si ministra, Péťo. To už mi radši říkej jak Kubice. Ten dycky na vládě volá - Á, pan Kasa jde!"

PL: "Promiňte, ale o kauze CASA bych se  s Vámi nerad bavil."

MK:  "Ale, kauzu nech kauzou. Teď jak jsou jsou ty čtyry dny volna, jedeš někam k vodě? Jestli jo, tak si vem s sebou na deku to Milénium. Sem tu  trojku, co má asi sedmset  stránek přelouskal za dva dny.  Ani sem pořádně nejedl, jenom do lednice  pro nějakou pomazánku, chleba a už sem zase ležel v tý knížce."

PL: "Zase mi vypadáváte. Vy se  se mnou chcete bavit  o stížnosti vyšetřovatele Mazánka??"

MK: "Kurva, já  tě  slyším fakt blbě. No, jaká pomazánka, sem  si koupil normálně v Albertu na úseku nějakou česnekovou. Hele, ale toho Larssona si fakt musíš přečíst. Teď to čte Parkanová a taky se do toho úplně  zažrala."

PL: "Pokud paní Parkanová studuje spis, tak je to její právo a  já  se  k tomu nehodlám nijak vyjadřovat."

MK: "Ale ne spis. Larssona. Hele, to je rozhovor úplně o hovnu. Já tě slyším každý pátý slovo. To asi ukončíme  a já ti zavolám ráno. Ty švédský  detektivky to musíme rozebrat. Oni maj skvělou atmosféru. Víš co, furt kosa, mlha, větry."

PL: "Teď vám vůbec  nerozumím, jaké větry máte na mysli? Uragány, pasáty?"

MK: "Hele, ty seš furt  nasranej kvůli těm Passatům, jo? Ještě o tom dáme řeč, já vím, že sem ti to zatrh, ale ještě se na to koukneme."

PL: "Pane  ministře, ztrácíte se mi. Asi se to přeruší."

V tu chvíli se spojení definitivně přerušilo. Policejní šéf Lessy pokrčil rameny a vrátil se k rozečtenému druhému dílu trilogie Milénium.