Kocourek Macek

Macek je hezké jméno pro kocoura a Macek je hezký příklad pro Kocourka. Macek skončil v politice 11.9.01, 9.11.11 skončil Kocourek. Aspoň ve vládě. Taková hezká hra čísel. To Mackovo datum si pár lidí pamatuje jenom proto, že šlo o TO 11.září. Datum, kdy skončil Kocourek už asi nebudeme znát příští týden.

S Kocourkem odchází jeden z posledních klausovců-praodéesáku ve vysoké funkci. O jeho úzkých vazbách na byznys se léta spekulovalo. I když je „prvoligovým“ politikem od začátku devadesátých let, za ODS seděl vždy spíše v dozorčích radách a představenstvech či ovlivňoval dění z pozice v rozpočtovém výboru. Až s krizí kádrů v ODS, poté, co Nečas musel od válu odstavit hned několik křídel ve straně se stal přijatelným i na ministerské křeslo. Ale nevydrželo to.

Proč mne napadá srovnání s Mackem? No, je to ta kočičí paralela, ale hlavně to, že Macek je stále vnímán jako symbol korupce a klientelismu. Přitom je ve srovnání s partami, které nastupovaly po něm, v podstatě politik-gentleman.

Jeho příběh nedosahuje sice takřka heroických rozměrů antické tragédie Jana Kalvody, jenž odstoupil kvůli banální lapálii s titulem, za níž se dnes neodchází ani za dveře, natož z politiky.

Nicméně, Mackovi stačilo dopoledne na to, aby se vzdal veškerých funkcí ve straně, která byla tehdy stranou opoziční, a to jenom proto, že si nechal zaplatit za lobbing od Erste. V té době neměl žádný oficiální vliv na to, komu stát prodá podíl v České spořitelně, nezastával žádnou veřejnými zdroji placenou funkci. To, že znal spousty úředníků, věděl, na které dveře zaklepat a jistě měl v ministerských kancelářích neformální vliv, je jasné. Ale chce se mi skoro říct, že šlo o legální využití osobního know-how, tak jako ho jistě využil třeba Gerhard Schröder ve službách Gazpromu (mnohem odpudivější) či Barack Obama ve službách Westinghouse, když tak dojemně pečoval o pohodlí premiéra Nečase.

Během deseti let od MacekGate jsme tu měli GrossGate, DalíkGate, KakaoKrausGate, ŘebíčekGate, VlčekGate, BártaGate, BabákGate….a desítky dalších. Aféry s personami blízkými podsvětí, igelitkami s milióny, obálkami se statisíci. Nic z tohoto rodokapsového arsenálu v Mackově kauze nefigurovalo, tam byla ve hře zahraniční, vcelku renomovaná banka a peníze šly zřejmě na základě nějaké obchodní smlouvy běžným mezibankovním stykem. Přesto, než narazila letadla do dvojčat, byl Macek pryč, zatímco aktéry těch dalších kauz dělilo mezi odhalením a rezignací alespoň jedno roční období. Pokud tak vůbec učinili.

Já vím, tohleto o degeneraci české politické kultury už jsme slyšeli tisíckrát, jenom nechápu, proč si starý kozák Kocourek neušetřil dnešní trapnou půlhodinu před novináři, kdy se zřejmě špinavé peníze pokusil zakrýt veřejným přiznáním k jinému podvodu. V domnění, že „odklonit“ finance na maminčin účet při rozvodu, bude v české kotlině vnímáno tak nějak „lidsky“. Dyť, chlapi, znáte to, ne?

Politika a byznys budou z logiky věci vždy provázány a význam slov korupce, klientelismus, lobbying bude vždy relativní. S tím se smiřme. Budeme se vždy jen pohybovat na nějaké stupnici mezi absolutním bordelem (-100) a absolutní morálkou (+100).

Ten dnešní Kocourkův trapný výlev koreluje s tím, co také dnes proběhlo ve Sněmovně. Minulý týden se po dvě noci ve sněmovně válčilo o stavební spoření, jehož osekání je sice pro všechny nepříjemné, ale ušetří státní kase šest miliard, koalice se ukázkově semknula a opozici nedala šanci. Hezké. Dnes se ale na slušňáky ve Sněmovně nehrálo a bez větší pozornosti se plánované reformy zprasily k nepoznání. Většina ušetřených peněz zahučela v kanálu. Nejdříve koalice VV-ČSSD-KSČM zařídila zachování stravenek (rozpočet tratí odhadem 1,6 miliard), později koalice ODS-ČSSD-KSČM zachovala hazardním firmám výhodu poskytnout 2,2 miliardy místo státu na „dobročinné účely“.

Mohou si je tedy dál posílat samy sobě, případně paní Kocourkové a dalším maminkám šikovných synů. Proklínaný kmotr hazardu a klientelista Kalousek zůstal s TOPkou v boji osamocen. Staré strany, navyklé na penězovody z hazardních firem se jich odmítly svorně vzdát, aniž by měly sebemenší argument pro voliče, proč tak učinily. Tedy pokud jim není to, že za své hlasy dostaly dobře zaplaceno. Dyť, chlapi, znáte to, ne?

Bilance dneška nás tedy posunula ještě tak o deset bodů na stupnici níže, a nemohu si pomoci, jsme tak sto bodů pod Mackovou érou. Je to až děsivé, ale pro morálku v dnešní ODS, zůstává tento „politik-gentleman“, jinak též korupčník a zloděj, nedostižným vzorem.